Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Bc. Jan Kondziolka (*1985)
 

Vystudoval obor zdravotnický záchranář na Ostravské univerzitě. Nadšený amatérský astronom, iniciátor vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy. Věnuje se přednáškové a osvětové činnosti, a to jak v astronomii (pravidelně organizuje například astronomické dny v Beskydech spojené s cykly přednášek a večerním pozorováním) tak ve věcech světelného znečistění a nasvětlování památek. Je hospodářem Společnosti pro meziplanetární hmotu. 

Seznam článků Jana Kondziolky na astro.cz.


Kontakt na přednášejícího
kondziolkajan@seznam.cz, 777814074

Podmínky přednášejícího
Dojezd cca 60 km v okolí Havířova, s možností dobití elektromobilu i dále. V teplých měsících s možností přespání ještě dále. Projektor vhodný.

Finanční podmínky
Cena dobrovolná v rozsahu 0-1000 Kč. Platba pouze fakturou převodem, bezhotovostně.

Přednášky od přednášejícího

Co je vidět ve tmě?

Co je vidět ve tmě?

Co je vidět na opravdu kvalitní noční obloze? Věděli jste, že vzduch může zářit? Viděli jste někdy světélkovat moře kolem Vás? Na to a mnohé další odpoví přednáška o tom, o co přicházíme kvůli světelnému znečištění. 

Jak najít meteorit?

Jak najít meteorit?

Jak se pozná meteorit po dopadu a jak vypadá po několika letech? Jak probíhá pád? Je horký? Je radioaktivní? Mýty a omyly, zajímavosti i praktické příklady včetně několika vzorků opravdových meteoritů k osahání, ukáže přednáška věnovaná pádům meteoritů.

Jak správně svítit na památky?

Jak správně svítit na památky?

Přednáška ukazuje dobré i méně vhodné příklady osvětlení budov, památek a kostelů zejména. Věnuje se světelnému znečištění, konkrétně slavnostnímu osvětlení. Přednáška trvá cca 30 minut, je vhodné jí doplnit přednáškou pastora Radima Tomana "Když světlo svítí, tma nemá šanci", která shrnuje pasáže...

Optické úkazy v atmosféře

Optické úkazy v atmosféře

Duhy, glorie, korony, noční svítící oblaka... prostě vše co běžný smrtelník může vidět na obloze a vzniká to mezi zemí a vesmírem. Přednáška vysvětlí nejen základní vznik jevů, ale různé zvláštnosti, zajímavosti, vzácnosti. Je členěná do 5 okruhů - halové jevy, duhy, ohybové jevy, soumrakové a...

Světelné znečištění

Světelné znečištění

Průřezová přednáška o všech negativních dopadech světelného znečištění. Vysvětluje jak světelné znečištění vzniká, jak ho omezit. Věnuje se negativním dopadům na přírodu, zdraví člověka, ekonomické ztráty, a v neposlední řadě také ztrátu krás noční oblohy a duchovnímu přesahu. V případě zájmu je...



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »