Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Tomáš Petrásek

Tomáš Petrásek

RNDr. Tomáš Petrásek, Ph. D. (*1984)
Hvězdárna Ďáblice a Národní ústav duševního zdraví Klecany

Vystudoval neurobiologii na Karlově univerzitě v Praze, kde získal v roce 2014 doktorát. V současné době pracuje na Hvězdárně Ďáblice Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem chování a mozku. Soustavně se věnuje také problematice astrobiologie. Společně s Igorem Duszkem vydal dva díly série Vzdálené světy, od roku 2015  přednáší Základy astrobiologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a věnuje se popularizační činnosti v podobě článků a přednášek pro veřejnost. 

Udržuje webový portál Vzdálené světy


Kontakt na přednášejícího
disworlds@gmail.com

Podmínky přednášejícího
Praha a okolí bez problémů, vzdálenější destinace po dohodě.

Finanční podmínky
Dle dohody, podmínkou je, aby odměna alespoň pokryla výdaje na cestu.

Přednášky od přednášejícího

Červení trpaslíci

Červení trpaslíci

Jak vypadá průměrná hvězda? Rozhodně ne jako naše Slunce! Typická hvězda je malá, rudá a divoká! Seznamte se s červenými trpaslíky a jejich planetami - těmi již objevenými i hypotetickými. Jsou to jen kusy vyprahlého kamene či koule horkých par a plynů, nebo by se mohly podobat Zemi?

Enceladus: tajemství mimozemského oceánu

Enceladus: tajemství mimozemského oceánu

Již stovky let Představte si miniaturní svět o průměru pouhých 500 km, přesto se žhavým jádrem, běsnící geologií a rozsáhlým oceánem kapalné vody. Před patnácti lety všichni věděli, že je to nemožné. Dnes víme, že je to Saturnův měsíc Enceladus. Pozorování sondy Cassini nám ukázala, že oplývá vším,...

Na stopě obyvatelných planet

Na stopě obyvatelných planet

Studium exoplanet se za poslední dvě dekády stalo jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících oborů astronomie, a jeho rozmach pokračuje. Planety obíhající jiné hvězdy jsou dnes objevovány ve velkém, a jejich počet už jde do tisíců. Realita zde vytrvale předstihuje fantazii, a tak často nacházíme věci,...

Organismy v kosmu a panspermie

Organismy v kosmu a panspermie

Mohou živé bytosti přežít v kosmickém prostoru i bez vesmírných lodí? Odpověď na tuto otázku hledáme již déle než sto let. Živé organismy nás stále překvapují svou neobyčejnou schopností proniknout i tam, kde je život zdánlivě vyloučen. Mohou se šířit i mezi planetami? Máme snad ve vesmíru hledat i...

Kde hledat mimozemšťany a jak vypadají

Kde hledat mimozemšťany a jak vypadají

Mimozemšťané jsou dnes všude - ve filmech, televizních seriálech a vědecko-fantastických příbězích, obklopují nás dokonce jako hračky a reklamní maskoti. Jen jedno stále nevíme: existují doopravdy, nebo jen v naší fantazii? Pojďme si popovídat o tom, kde by existovat mohli, a jak by mohli vypadat.

Sluneční soustava - místo pro život

Sluneční soustava - místo pro život

Již stovky let si klademe otázku, jestli je někde v našem kosmickém okolí život. Teprve rozvoj kosmonautiky nám ale umožnil pokusit se na ni skutečně odpovědět. Ano, naše Země je jedinečná, ale ani ostatní planety naší Sluneční soustavy zdaleka nemusejí být mrtvé. Naopak, v posledních letech se nám...



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »