Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Tomáš Petrásek

Tomáš Petrásek

RNDr. Tomáš Petrásek, Ph. D. (*1984)
Hvězdárna Ďáblice a Národní ústav duševního zdraví Klecany

Vystudoval neurobiologii na Karlově univerzitě v Praze, kde získal v roce 2014 doktorát. V současné době pracuje na Hvězdárně Ďáblice Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem chování a mozku. Soustavně se věnuje také problematice astrobiologie. Společně s Igorem Duszkem vydal dva díly série Vzdálené světy, od roku 2015  přednáší Základy astrobiologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a věnuje se popularizační činnosti v podobě článků a přednášek pro veřejnost. 

Udržuje webový portál Vzdálené světy


Kontakt na přednášejícího
disworlds@gmail.com

Podmínky přednášejícího
Praha a okolí bez problémů, vzdálenější destinace po dohodě.

Finanční podmínky
Dle dohody, podmínkou je, aby odměna alespoň pokryla výdaje na cestu.

Přednášky od přednášejícího

Červení trpaslíci

Červení trpaslíci

Jak vypadá průměrná hvězda? Rozhodně ne jako naše Slunce! Typická hvězda je malá, rudá a divoká! Seznamte se s červenými trpaslíky a jejich planetami - těmi již objevenými i hypotetickými. Jsou to jen kusy vyprahlého kamene či koule horkých par a plynů, nebo by se mohly podobat Zemi?

Enceladus: tajemství mimozemského oceánu

Enceladus: tajemství mimozemského oceánu

Již stovky let Představte si miniaturní svět o průměru pouhých 500 km, přesto se žhavým jádrem, běsnící geologií a rozsáhlým oceánem kapalné vody. Před patnácti lety všichni věděli, že je to nemožné. Dnes víme, že je to Saturnův měsíc Enceladus. Pozorování sondy Cassini nám ukázala, že oplývá vším,...

Na stopě obyvatelných planet

Na stopě obyvatelných planet

Studium exoplanet se za poslední dvě dekády stalo jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících oborů astronomie, a jeho rozmach pokračuje. Planety obíhající jiné hvězdy jsou dnes objevovány ve velkém, a jejich počet už jde do tisíců. Realita zde vytrvale předstihuje fantazii, a tak často nacházíme věci,...

Organismy v kosmu a panspermie

Organismy v kosmu a panspermie

Mohou živé bytosti přežít v kosmickém prostoru i bez vesmírných lodí? Odpověď na tuto otázku hledáme již déle než sto let. Živé organismy nás stále překvapují svou neobyčejnou schopností proniknout i tam, kde je život zdánlivě vyloučen. Mohou se šířit i mezi planetami? Máme snad ve vesmíru hledat i...

Kde hledat mimozemšťany a jak vypadají

Kde hledat mimozemšťany a jak vypadají

Mimozemšťané jsou dnes všude - ve filmech, televizních seriálech a vědecko-fantastických příbězích, obklopují nás dokonce jako hračky a reklamní maskoti. Jen jedno stále nevíme: existují doopravdy, nebo jen v naší fantazii? Pojďme si popovídat o tom, kde by existovat mohli, a jak by mohli vypadat.

Sluneční soustava - místo pro život

Sluneční soustava - místo pro život

Již stovky let si klademe otázku, jestli je někde v našem kosmickém okolí život. Teprve rozvoj kosmonautiky nám ale umožnil pokusit se na ni skutečně odpovědět. Ano, naše Země je jedinečná, ale ani ostatní planety naší Sluneční soustavy zdaleka nemusejí být mrtvé. Naopak, v posledních letech se nám...



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »