Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Tomáš Petrásek

Tomáš Petrásek

RNDr. Tomáš Petrásek, Ph. D. (*1984)
Hvězdárna Ďáblice a Národní ústav duševního zdraví Klecany

Vystudoval neurobiologii na Karlově univerzitě v Praze, kde získal v roce 2014 doktorát. V současné době pracuje na Hvězdárně Ďáblice Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem chování a mozku. Soustavně se věnuje také problematice astrobiologie. Společně s Igorem Duszkem vydal dva díly série Vzdálené světy, od roku 2015  přednáší Základy astrobiologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a věnuje se popularizační činnosti v podobě článků a přednášek pro veřejnost. 

Udržuje webový portál Vzdálené světy


Kontakt na přednášejícího
disworlds@gmail.com

Podmínky přednášejícího
Praha a okolí bez problémů, vzdálenější destinace po dohodě.

Finanční podmínky
Dle dohody, podmínkou je, aby odměna alespoň pokryla výdaje na cestu.

Přednášky od přednášejícího

Červení trpaslíci

Červení trpaslíci

Jak vypadá průměrná hvězda? Rozhodně ne jako naše Slunce! Typická hvězda je malá, rudá a divoká! Seznamte se s červenými trpaslíky a jejich planetami - těmi již objevenými i hypotetickými. Jsou to jen kusy vyprahlého kamene či koule horkých par a plynů, nebo by se mohly podobat Zemi?

Enceladus: tajemství mimozemského oceánu

Enceladus: tajemství mimozemského oceánu

Již stovky let Představte si miniaturní svět o průměru pouhých 500 km, přesto se žhavým jádrem, běsnící geologií a rozsáhlým oceánem kapalné vody. Před patnácti lety všichni věděli, že je to nemožné. Dnes víme, že je to Saturnův měsíc Enceladus. Pozorování sondy Cassini nám ukázala, že oplývá vším,...

Na stopě obyvatelných planet

Na stopě obyvatelných planet

Studium exoplanet se za poslední dvě dekády stalo jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících oborů astronomie, a jeho rozmach pokračuje. Planety obíhající jiné hvězdy jsou dnes objevovány ve velkém, a jejich počet už jde do tisíců. Realita zde vytrvale předstihuje fantazii, a tak často nacházíme věci,...

Organismy v kosmu a panspermie

Organismy v kosmu a panspermie

Mohou živé bytosti přežít v kosmickém prostoru i bez vesmírných lodí? Odpověď na tuto otázku hledáme již déle než sto let. Živé organismy nás stále překvapují svou neobyčejnou schopností proniknout i tam, kde je život zdánlivě vyloučen. Mohou se šířit i mezi planetami? Máme snad ve vesmíru hledat i...

Kde hledat mimozemšťany a jak vypadají

Kde hledat mimozemšťany a jak vypadají

Mimozemšťané jsou dnes všude - ve filmech, televizních seriálech a vědecko-fantastických příbězích, obklopují nás dokonce jako hračky a reklamní maskoti. Jen jedno stále nevíme: existují doopravdy, nebo jen v naší fantazii? Pojďme si popovídat o tom, kde by existovat mohli, a jak by mohli vypadat.

Sluneční soustava - místo pro život

Sluneční soustava - místo pro život

Již stovky let si klademe otázku, jestli je někde v našem kosmickém okolí život. Teprve rozvoj kosmonautiky nám ale umožnil pokusit se na ni skutečně odpovědět. Ano, naše Země je jedinečná, ale ani ostatní planety naší Sluneční soustavy zdaleka nemusejí být mrtvé. Naopak, v posledních letech se nám...



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »