Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (*1961)

je předsedou vzdělávacího spolku KOSMOS-NEWS, který si klade za cíl popularizaci kosmonautiky především mezi školní mládeží, ale i širokou veřejností.

Je také předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti, zakládajícím členem českého Kosmo Klubu a členem Astronomické společnosti Pardubice.

V České kosmické kanceláři měl dlouhé roky na starost organizování vzdělávacích a popularizačních programů, a podporu účasti českých studentů na národních i zahraničních kurzech a projektech zaměřených na moderní vědu, techniku, kosmonautiku a astronomii.

Kosmonautice a její popularizaci se věnuje od roku 1980. Od roku 2001 je organizátorem v současnosti největší středoevropské konference o kosmonautice KOSMOS-NEWS PARTY, určené především amatérským zájemcům o pilotovanou kosmonautiku a moderní trendy dobývání vesmíru. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V roce 2011 a 2018 byl jedním z organizátorů projektu „Do kosmu s Krtkem“, při kterém americký astronaut Andrew Feustel vzal s sebou do vesmíru figurku Krtečka a potom jí dovezl do České republiky.

Od roku 1980 uspořádal již více než 1500 přednášek a besed o kosmonautice pro děti, studenty a veřejnost, publikoval přes 170 článků v denním tisku, odborných a populárně-vzdělávacích časopisech, natočil přes 60 televizních a více než 300 rozhlasových rozhovorů a komentářů k událostem v kosmonautice.

Kontakt:
Milan HALOUSEK
milan@halousek.eu
www.halousek.eu
www.facebook.com/milan.halousek
tel. 602 153 564


Kontakt na přednášejícího
milan@halousek.eu, tel. 602 153 564, www.halousek.eu

Podmínky přednášejícího
Zajištění dataprojektoru nebo interaktivní tabule, ozvučení, alespoň základní zatemnění sálu.

Finanční podmínky
Cena dohodou.

Přednášky od přednášejícího

Kosmonautika a my

Kosmonautika a my

Opravdu potřebujeme k životu kosmonautiku? Kosmonautika není jen těch několik lidí na Mezinárodní kosmické stanici 400 km nad našimi hlavami, nebo roboti zkoumající povrch Marsu. Kosmonautika jsou i družice umožňující nám sledování televize nebo telefonování, nápoje v prášku, dehydrované potraviny,...

Krtečkova cesta do vesmíru

Krtečkova cesta do vesmíru

Všichni známe pohádkovou postavičku Krtečka s červeným nosem, všichni máme rádi jeho příběhy – i ten, kdy zkoušel raketu a jen díky pomoci dalších zvířátek se v pořádku vrátil domů. A asi většina z dětí ví, že plyšový Krteček byl doopravdy ve vesmíru – v roce 2011 ho tam s sebou na palubě...

Zvířátka ve službách kosmonautiky

Zvířátka ve službách kosmonautiky

Jméno prvního živého tvora ve vesmíru zná většina z nás – fenka Lajka do kosmu vzlétla 3. listopadu 1957. Následovalo jí mnoho dalších pejsků i jiných zvířátek. V kabině americké kosmické lodě Mercury si v roce 1961 vyzkoušeli na krátkou chvíli stav beztíže šimpanzové Ham a Enos. První kočičí...

Cesta na Mars

Cesta na Mars

Na Mars lidé poletí poprvé nejspíše okolo roku 2035. Ale již dnes se na to musíme začít připravovat. Vědci musí vymyslet spoustu nových zařízení, přístrojů a strojů, technici musí najít nové materiály, které neselžou a vydrží dlouhou cestu vesmírem a ještě delší pobyt na nepříliš přívětivém...

Život na kosmické stanici

Život na kosmické stanici

Mezinárodní kosmická stanice ISS létá vesmírem ve výšce 400 km nad našimi hlavami. Šestičlenná posádka obkrouží Zeměkouli každých 90 minut, za jeden den to stihnou 16x. Co všechno lidé ve vesmíru dělají, jaké tam mají povinnosti, čím vyplňují svůj den? A na jakých experimentech pracují právě teď?...

Povídání o Zemi - pohledy z vesmíru

Povídání o Zemi - pohledy z vesmíru

Naše rodná planeta Země je jednou z nefotografovanějších celebrit! Zaměřují se na ní fotoaparáty kosmonautů z Mezinárodní kosmické stanice i optika automatických sond. Nefotografují se jen vojensky nebo vědecky důležitá místa, občas se najde čas i na zvěčnění zajímavých přírodou nebo lidmi...

Nové výzvy pro budoucí dobyvatele vesmíru

Nové výzvy pro budoucí dobyvatele vesmíru

Co nás čeká v kosmonautice v příštích letech? Jaké výzvy budou stát před dnešními studenty, kteří jednou budou už běžně létat do vesmíru? Jaké budou nové vesmírné stanice, jakými kosmickými stroji tam budeme létat? Nové nosné rakety, základny na Měsíci a na Marsu, vesmírná turistika, lety na...

Program Apollo: Nejnádhernější dobrodružství člověka ve vesmíru

Program Apollo: Nejnádhernější dobrodružství člověka ve vesmíru

Přistáním prvních lidí na měsíčním povrchu 20. července 1969 vyvrcholil nejambicióznější projekt USA minulého století. Co předcházelo prvním krokům Neila Armstronga po Měsíci, a co po nich následovalo? Přednáška provede zájemce cestou od prvních lodí Mercury, přes tragickou smrt posádky Apolla 1 až...

Program Apollo: Opravdu jsme byli na Měsíci?

Program Apollo: Opravdu jsme byli na Měsíci?

Pravda a konspirace o (ne)přistání lidí na Měsíci...   Opravdu lidé před 50 roky přistáli na povrchu Měsíce? Je americký kosmický program Apollo jen velikým podvodem, nebo se opravdu lidé po měsíčním povrchu procházeli? Jak je možné, že na povrchu bez atmosféry vlají vlajky? Proč nejsou na...

Kosmonautika převážně nevážně

Kosmonautika převážně nevážně

Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání - ale i při velkém množství práce si kosmonauti musí najít čas na jídlo, spánek a relaxaci. Co se děje na oběžné dráze, když se řídící středisko nedívá? Jak si kosmonauti připravují oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Jak se...

Česká stopa ve vesmíru

Česká stopa ve vesmíru

Tehdejší Československo se stalo v roce 1978 třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana. Kosmonaut Vladimír Remek je ale pouze jednou českou stopou ve vesmíru. Těmi dalšími mohou být například i američtí astronauté Eugene Cernan, Jim Lovell nebo John Blaha, kteří se chlubí svými českými...

Kosmonautika a hledání mimozemských civilizací

Kosmonautika a hledání mimozemských civilizací

Nejenom Voyagery a Pioneery letí do hlubokého vesmíru s poselstvím lidí z planety Země. Pozdravy jsou vysílány dlouhodobě i z pozemských radioteleskopů, po odpovědích pátrají miliony lidí u svých počítačů v rámci projektu SETI@home. Vědci hledají exoplanety, prohlubují své znalosti o astrobiologii....



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »