Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (*1961)

je předsedou vzdělávacího spolku KOSMOS-NEWS, který si klade za cíl popularizaci kosmonautiky především mezi školní mládeží, ale i širokou veřejností.

Je také předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti, zakládajícím členem českého Kosmo Klubu a členem Astronomické společnosti Pardubice.

V České kosmické kanceláři měl dlouhé roky na starost organizování vzdělávacích a popularizačních programů, a podporu účasti českých studentů na národních i zahraničních kurzech a projektech zaměřených na moderní vědu, techniku, kosmonautiku a astronomii.

Kosmonautice a její popularizaci se věnuje od roku 1980. Od roku 2001 je organizátorem v současnosti největší středoevropské konference o kosmonautice KOSMOS-NEWS PARTY, určené především amatérským zájemcům o pilotovanou kosmonautiku a moderní trendy dobývání vesmíru. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V roce 2011 a 2018 byl jedním z organizátorů projektu „Do kosmu s Krtkem“, při kterém americký astronaut Andrew Feustel vzal s sebou do vesmíru figurku Krtečka a potom jí dovezl do České republiky.

Od roku 1980 uspořádal již více než 1500 přednášek a besed o kosmonautice pro děti, studenty a veřejnost, publikoval přes 170 článků v denním tisku, odborných a populárně-vzdělávacích časopisech, natočil přes 60 televizních a více než 300 rozhlasových rozhovorů a komentářů k událostem v kosmonautice.

Kontakt:
Milan HALOUSEK
milan@halousek.eu
www.halousek.eu
www.facebook.com/milan.halousek
tel. 602 153 564


Kontakt na přednášejícího
milan@halousek.eu, tel. 602 153 564, www.halousek.eu

Podmínky přednášejícího
Zajištění dataprojektoru nebo interaktivní tabule, ozvučení, alespoň základní zatemnění sálu.

Finanční podmínky
Cena dohodou.

Přednášky od přednášejícího

Kosmonautika a my

Kosmonautika a my

Opravdu potřebujeme k životu kosmonautiku? Kosmonautika není jen těch několik lidí na Mezinárodní kosmické stanici 400 km nad našimi hlavami, nebo roboti zkoumající povrch Marsu. Kosmonautika jsou i družice umožňující nám sledování televize nebo telefonování, nápoje v prášku, dehydrované potraviny,...

Krtečkova cesta do vesmíru

Krtečkova cesta do vesmíru

Všichni známe pohádkovou postavičku Krtečka s červeným nosem, všichni máme rádi jeho příběhy – i ten, kdy zkoušel raketu a jen díky pomoci dalších zvířátek se v pořádku vrátil domů. A asi většina z dětí ví, že plyšový Krteček byl doopravdy ve vesmíru – v roce 2011 ho tam s sebou na palubě...

Zvířátka ve službách kosmonautiky

Zvířátka ve službách kosmonautiky

Jméno prvního živého tvora ve vesmíru zná většina z nás – fenka Lajka do kosmu vzlétla 3. listopadu 1957. Následovalo jí mnoho dalších pejsků i jiných zvířátek. V kabině americké kosmické lodě Mercury si v roce 1961 vyzkoušeli na krátkou chvíli stav beztíže šimpanzové Ham a Enos. První kočičí...

Cesta na Mars

Cesta na Mars

Na Mars lidé poletí poprvé nejspíše okolo roku 2035. Ale již dnes se na to musíme začít připravovat. Vědci musí vymyslet spoustu nových zařízení, přístrojů a strojů, technici musí najít nové materiály, které neselžou a vydrží dlouhou cestu vesmírem a ještě delší pobyt na nepříliš přívětivém...

Život na kosmické stanici

Život na kosmické stanici

Mezinárodní kosmická stanice ISS létá vesmírem ve výšce 400 km nad našimi hlavami. Šestičlenná posádka obkrouží Zeměkouli každých 90 minut, za jeden den to stihnou 16x. Co všechno lidé ve vesmíru dělají, jaké tam mají povinnosti, čím vyplňují svůj den? A na jakých experimentech pracují právě teď?...

Povídání o Zemi - pohledy z vesmíru

Povídání o Zemi - pohledy z vesmíru

Naše rodná planeta Země je jednou z nefotografovanějších celebrit! Zaměřují se na ní fotoaparáty kosmonautů z Mezinárodní kosmické stanice i optika automatických sond. Nefotografují se jen vojensky nebo vědecky důležitá místa, občas se najde čas i na zvěčnění zajímavých přírodou nebo lidmi...

Nové výzvy pro budoucí dobyvatele vesmíru

Nové výzvy pro budoucí dobyvatele vesmíru

Co nás čeká v kosmonautice v příštích letech? Jaké výzvy budou stát před dnešními studenty, kteří jednou budou už běžně létat do vesmíru? Jaké budou nové vesmírné stanice, jakými kosmickými stroji tam budeme létat? Nové nosné rakety, základny na Měsíci a na Marsu, vesmírná turistika, lety na...

Program Apollo: Nejnádhernější dobrodružství člověka ve vesmíru

Program Apollo: Nejnádhernější dobrodružství člověka ve vesmíru

Přistáním prvních lidí na měsíčním povrchu 20. července 1969 vyvrcholil nejambicióznější projekt USA minulého století. Co předcházelo prvním krokům Neila Armstronga po Měsíci, a co po nich následovalo? Přednáška provede zájemce cestou od prvních lodí Mercury, přes tragickou smrt posádky Apolla 1 až...

Program Apollo: Opravdu jsme byli na Měsíci?

Program Apollo: Opravdu jsme byli na Měsíci?

Pravda a konspirace o (ne)přistání lidí na Měsíci...   Opravdu lidé před 50 roky přistáli na povrchu Měsíce? Je americký kosmický program Apollo jen velikým podvodem, nebo se opravdu lidé po měsíčním povrchu procházeli? Jak je možné, že na povrchu bez atmosféry vlají vlajky? Proč nejsou na...

Kosmonautika převážně nevážně

Kosmonautika převážně nevážně

Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání - ale i při velkém množství práce si kosmonauti musí najít čas na jídlo, spánek a relaxaci. Co se děje na oběžné dráze, když se řídící středisko nedívá? Jak si kosmonauti připravují oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Jak se...

Česká stopa ve vesmíru

Česká stopa ve vesmíru

Tehdejší Československo se stalo v roce 1978 třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana. Kosmonaut Vladimír Remek je ale pouze jednou českou stopou ve vesmíru. Těmi dalšími mohou být například i američtí astronauté Eugene Cernan, Jim Lovell nebo John Blaha, kteří se chlubí svými českými...

Kosmonautika a hledání mimozemských civilizací

Kosmonautika a hledání mimozemských civilizací

Nejenom Voyagery a Pioneery letí do hlubokého vesmíru s poselstvím lidí z planety Země. Pozdravy jsou vysílány dlouhodobě i z pozemských radioteleskopů, po odpovědích pátrají miliony lidí u svých počítačů v rámci projektu SETI@home. Vědci hledají exoplanety, prohlubují své znalosti o astrobiologii....



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »