Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Česká stopa ve vesmíru

Česká stopa ve vesmíru

Přednášející
Milan Halousek

Česká stopa ve vesmíru

Tehdejší Československo se stalo v roce 1978 třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana. Kosmonaut Vladimír Remek je ale pouze jednou českou stopou ve vesmíru. Těmi dalšími mohou být například i američtí astronauté Eugene Cernan, Jim Lovell nebo John Blaha, kteří se chlubí svými českými (respektive česko-slovenskými) kořeny.
Další stopy ve vesmíru zanechali čeští vědci, kteří se významně zapsali do historie poznávání kosmu - Zdeněk Kopal, Petr Jakeš, Luboš Kohoutek a mnoho dalších. Naší vesmírnou stopou mohou být i družice Magion nebo Mimosa, či detektory kosmického záření na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Ale proč by se mezi stopy, které zanechali Češi v historii dobývání kosmu, nemohla zařadit třeba i Dvořákova Novosvětská symfonie, kterou si pro uklidnění pouštěla posádka Apollo 11 při svém pobytu na měsíčním povrchu? Nebo americký astronaut Andrew Feustel s českými předky své manželky, který s sebou do vesmíru vzal básnickou sbírku Písně kosmické od Jana Nerudy a celosvětově oblíbenou postavičku Krtečka?
Českých stop ve vesmíru je mnoho, přesto se budeme těšit z každé další, která přibude.

Více na https://www.halousek.eu/ceska-stopa/

Typ přednášky
Populární přednáška
Kraje
Hl. m. Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Vysočina, Zlínský kraj, Celá ČR
Klíčová slova
kosmonautika
Doporučený okruh posluchačů
široká veřejnost
Jazyk přednášky
čeština
Obsahuje přednáška nestandardní nebo neobvyklý pohled na problematiku?
Ne
Kontakt na přednášejícího
milan@halousek.eu, tel. 602 153 564, www.halousek.eu
Podmínky přednášejícího
Zajištění dataprojektoru nebo interaktivní tabule, ozvučení, alespoň základní zatemnění sálu.
Finanční podmínky
Cena dohodou.


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »