Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Zdeněk Mikulášek

Zdeněk Mikulášek

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. (*1947)
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 1972 byl zaměstnance Hvězdárny a planetária v Brně, kde byl několik let i ředitelem. Od roku 1995 přednáší základní kurzy astronomie a astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Zde se též v roce 2000 habilitoval a v roce 2012 byl jmenován řádným profesorem astronomie a astrofyziky. 

Odborně se věnuje především hvězdné astronomii, zejména pak chemicky pekuliárním hvězdám a rozvoji metod zpracování pozorování periodicky proměnných hvězd všeho druhu. V roce 2016 obdržel Cenu Františka Nušla za přínos v oblasti výzkumu proměnných hvězd. 

Velice úspěšně popularizuje astronomii jak prostřednictvím přednášek pro veřejnost, tak i autorskou činností (v roce 2008 např. obdržel cenu Littera Astronomica).  

Záznam odborných prací v NASA ADS. K 23.2.2020 - 194 prací, 1135 citací, h-index 19


Kontakt na přednášejícího
email mikulas@physics.muni.cz, +420 736 208 305, +420 549 495 880.

Podmínky přednášejícího
Přednášku jsem ochoten přednést v přednáškových sálech s běžným promítacím zařízením, umožňujícím prezentaci v Microsoft Power Pointu. Mikrofon je vítán ve větších nebo akusticky zatlumených sálech. Dopravu na místo určení řeším po dohodě s organizátorem, tedy buď jeho automobilem nebo veřejnými dopravními prostředky, standardně vlakem či autobusem. Ztráta času dopravou by neměla přesáhnout více než 3,5 hodiny tam i zpět. V případě potřeby mohu i přenocovat v hotelu či obdobném zařízení na náklady organizátora.

Finanční podmínky
Odměna za přednášku budu požadovat, a rovněž i jistou kompenzaci za ztrátu času dopravou tam i zpět. Nicméně jsem ochoten vzít v ohled finanční možnosti organizátora a další aspekty (významnost akce, osobní vztahy, přítomnost médií atp.). Konkrétní výši odměny budu řešit dohodou. Kompenzaci za jízdné nepožaduji.

Přednášky od přednášejícího

Spolkne Slunce Zemi?

Spolkne Slunce Zemi?

Slunce je zřejmě nejsledovanější hvězda v naší Galaxii, hvězda na jejíž kondici jsme životně závislí. Stavba a vývoj dnešního Slunce, Slunce v minulosti i budoucnosti. Příčiny vývoje hvězd. Slunce hvězdným obrem a konečný osud Země. Skončí Země v ohnivé náruči Slunce nebo se jí podaří na poslední...

Hvězdy a my

Hvězdy a my

Tři zamyšlení na témata: 1) Proč se nám hvězdy tolik líbí? 2) Hvězdy vnímané všemi smysly, a 3) K čemu jsou nám hvězdy? K přednášce na vyžádání dodám i její doslovný text.

Další astronomické záludnosti

Další astronomické záludnosti

Tři záludné otázky připravované pro vědecko-populární knihu Astronomie - 100+1 dalších záludných otázek. 1) K čemu jsou nám hvězdy?, 2) K čemu by se nám hodil hnědý trpaslík? Třeba, aby se hodil do..., a 3) Kdy vlastně astronomové spí?

Nové záludné otázky z astronomie

Nové záludné otázky z astronomie

Tři záludné otázky z druhého vydání vědecko-populární knihu Astronomie - 100+1 záludných otázek, Aventinum 2018. 1) Proč je nejtepleji, je-li Slunce plné chladných skvrn?, 2) Jsou hnědí trpaslíci hnědí?, a 3) Kolik nov má jedna kilonova? Na vyžádání mohu k přednášce dodat text uvedených kapitol...

Hvězdné havárie aneb Když se hvězdy srážejí...

Hvězdné havárie aneb Když se hvězdy srážejí...

Protokol o aktérech a průběhu hvězdné dopravní nehody. Mohlo by k takové srážce vůbec dojít? Jak to chodí v kulových hvězdokupách? Modří tuláci a Hnědý trpaslík jako lžička. Kdo s kým? Jak to dopadne? - scénáře hvězdných havárií.

Jak na přednášku?

Jak na přednášku?

Přednáška pojednává o tom, jak by měla vypadat populární astronomická přednáška. Zabývá se mj. Cílem přednášky, Co přináší přednáška přednášejícímu?, pojednává o jazyku přednášky, o roli extemore, úvod a těle přednášky, o její délce, o tom jak bez úhon přežít diskusi k přednášce, o plánu přednášky,...

Vesmír - laboratoř extrémních teplot (?)

Vesmír - laboratoř extrémních teplot (?)

Teplota jako fyzikální veličina. Vesmír - laboratoř nízkých teplot (?) - umíme to v na Zemi líp? Vesmír jako laboratoř vysokých teplot - oddělení hvězdy - umíme to na Zemi líp? Vesmír jako laboratoř vysokých teplot - oddělení raný vesmír, asi jejině tady je vesmír nezastupitelný.

Vesmírné perpetuum mobile

Vesmírné perpetuum mobile

Perpetuum mobile a Jan Amos Komenský. Kosmologie a její specifika. Povaha velkého třesku. Střed vesmíru. Úspěchy standardního modelu vesmíru. Paradoxy současného vesmíru. Vesmírné perpetuum mobile - záporný tlak temné energie, akcelerace vesmíru s dominancí temné energie. Co všechno nám temné hmota...



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »