Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Přednášející  >  Zdeněk Mikulášek

Zdeněk Mikulášek

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. (*1947)
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 1972 byl zaměstnance Hvězdárny a planetária v Brně, kde byl několik let i ředitelem. Od roku 1995 přednáší základní kurzy astronomie a astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Zde se též v roce 2000 habilitoval a v roce 2012 byl jmenován řádným profesorem astronomie a astrofyziky. 

Odborně se věnuje především hvězdné astronomii, zejména pak chemicky pekuliárním hvězdám a rozvoji metod zpracování pozorování periodicky proměnných hvězd všeho druhu. V roce 2016 obdržel Cenu Františka Nušla za přínos v oblasti výzkumu proměnných hvězd. 

Velice úspěšně popularizuje astronomii jak prostřednictvím přednášek pro veřejnost, tak i autorskou činností (v roce 2008 např. obdržel cenu Littera Astronomica).  

Záznam odborných prací v NASA ADS. K 23.2.2020 - 194 prací, 1135 citací, h-index 19


Kontakt na přednášejícího
email mikulas@physics.muni.cz, +420 736 208 305, +420 549 495 880.

Podmínky přednášejícího
Přednášku jsem ochoten přednést v přednáškových sálech s běžným promítacím zařízením, umožňujícím prezentaci v Microsoft Power Pointu. Mikrofon je vítán ve větších nebo akusticky zatlumených sálech. Dopravu na místo určení řeším po dohodě s organizátorem, tedy buď jeho automobilem nebo veřejnými dopravními prostředky, standardně vlakem či autobusem. Ztráta času dopravou by neměla přesáhnout více než 3,5 hodiny tam i zpět. V případě potřeby mohu i přenocovat v hotelu či obdobném zařízení na náklady organizátora.

Finanční podmínky
Odměna za přednášku budu požadovat, a rovněž i jistou kompenzaci za ztrátu času dopravou tam i zpět. Nicméně jsem ochoten vzít v ohled finanční možnosti organizátora a další aspekty (významnost akce, osobní vztahy, přítomnost médií atp.). Konkrétní výši odměny budu řešit dohodou. Kompenzaci za jízdné nepožaduji.

Přednášky od přednášejícího

Spolkne Slunce Zemi?

Spolkne Slunce Zemi?

Slunce je zřejmě nejsledovanější hvězda v naší Galaxii, hvězda na jejíž kondici jsme životně závislí. Stavba a vývoj dnešního Slunce, Slunce v minulosti i budoucnosti. Příčiny vývoje hvězd. Slunce hvězdným obrem a konečný osud Země. Skončí Země v ohnivé náruči Slunce nebo se jí podaří na poslední...

Hvězdy a my

Hvězdy a my

Tři zamyšlení na témata: 1) Proč se nám hvězdy tolik líbí? 2) Hvězdy vnímané všemi smysly, a 3) K čemu jsou nám hvězdy? K přednášce na vyžádání dodám i její doslovný text.

Další astronomické záludnosti

Další astronomické záludnosti

Tři záludné otázky připravované pro vědecko-populární knihu Astronomie - 100+1 dalších záludných otázek. 1) K čemu jsou nám hvězdy?, 2) K čemu by se nám hodil hnědý trpaslík? Třeba, aby se hodil do..., a 3) Kdy vlastně astronomové spí?

Nové záludné otázky z astronomie

Nové záludné otázky z astronomie

Tři záludné otázky z druhého vydání vědecko-populární knihu Astronomie - 100+1 záludných otázek, Aventinum 2018. 1) Proč je nejtepleji, je-li Slunce plné chladných skvrn?, 2) Jsou hnědí trpaslíci hnědí?, a 3) Kolik nov má jedna kilonova? Na vyžádání mohu k přednášce dodat text uvedených kapitol...

Hvězdné havárie aneb Když se hvězdy srážejí...

Hvězdné havárie aneb Když se hvězdy srážejí...

Protokol o aktérech a průběhu hvězdné dopravní nehody. Mohlo by k takové srážce vůbec dojít? Jak to chodí v kulových hvězdokupách? Modří tuláci a Hnědý trpaslík jako lžička. Kdo s kým? Jak to dopadne? - scénáře hvězdných havárií.

Jak na přednášku?

Jak na přednášku?

Přednáška pojednává o tom, jak by měla vypadat populární astronomická přednáška. Zabývá se mj. Cílem přednášky, Co přináší přednáška přednášejícímu?, pojednává o jazyku přednášky, o roli extemore, úvod a těle přednášky, o její délce, o tom jak bez úhon přežít diskusi k přednášce, o plánu přednášky,...

Vesmír - laboratoř extrémních teplot (?)

Vesmír - laboratoř extrémních teplot (?)

Teplota jako fyzikální veličina. Vesmír - laboratoř nízkých teplot (?) - umíme to v na Zemi líp? Vesmír jako laboratoř vysokých teplot - oddělení hvězdy - umíme to na Zemi líp? Vesmír jako laboratoř vysokých teplot - oddělení raný vesmír, asi jejině tady je vesmír nezastupitelný.

Vesmírné perpetuum mobile

Vesmírné perpetuum mobile

Perpetuum mobile a Jan Amos Komenský. Kosmologie a její specifika. Povaha velkého třesku. Střed vesmíru. Úspěchy standardního modelu vesmíru. Paradoxy současného vesmíru. Vesmírné perpetuum mobile - záporný tlak temné energie, akcelerace vesmíru s dominancí temné energie. Co všechno nám temné hmota...



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »