Úvodní strana  >  Služby  >  Přednášky  >  Jak na přednášku?

Jak na přednášku?

Přednášející
Zdeněk Mikulášek

Jak na přednášku?

Přednáška pojednává o tom, jak by měla vypadat populární astronomická přednáška. Zabývá se mj. Cílem přednášky, Co přináší přednáška přednášejícímu?, pojednává o jazyku přednášky, o roli extemore, úvod a těle přednášky, o její délce, o tom jak bez úhon přežít diskusi k přednášce, o plánu přednášky, přípravě přednášky, jejím názvu a technických otázkách, včetně domluvy na přednášku a výši honoráře. Na vyžádání jsem ochoten dodat podrobný sylabus.

Typ přednášky
Populární přednáška
Kraje
Hl. m. Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Vysočina, Zlínský kraj, Celá ČR
Klíčová slova
galaxie, Země, Měsíc, kosmonautika, světelné znečištění, exoplanety, přístroje, kosmologie, hvězdy, Slunce, heliosféra, planety a měsíce planet, planetky, komety, meteory, objekty vzdáleného vesmíru, exotické objekty (černé díry...), úkazy na obloze, historie, osobnosti
Doporučený okruh posluchačů
vysoké školy, zájemci o astronomii
Jazyk přednášky
čeština
Obsahuje přednáška nestandardní nebo neobvyklý pohled na problematiku?
Ano
Kontakt na přednášejícího
email mikulas@physics.muni.cz, +420 736 208 305, +420 549 495 880.
Podmínky přednášejícího
Přednášku jsem ochoten přednést v přednáškových sálech s běžným promítacím zařízením, umožňujícím prezentaci v Microsoft Power Pointu. Mikrofon je vítán ve větších nebo akusticky zatlumených sálech. Dopravu na místo určení řeším po dohodě s organizátorem, tedy buď jeho automobilem nebo veřejnými dopravními prostředky, standardně vlakem či autobusem. Ztráta času dopravou by neměla přesáhnout více než 3,5 hodiny tam i zpět. V případě potřeby mohu i přenocovat v hotelu či obdobném zařízení na náklady organizátora.
Finanční podmínky
Odměna za přednášku budu požadovat, a rovněž i jistou kompenzaci za ztrátu času dopravou tam i zpět. Nicméně jsem ochoten vzít v ohled finanční možnosti organizátora a další aspekty (významnost akce, osobní vztahy, přítomnost médií atp.). Konkrétní výši odměny budu řešit dohodou. Kompenzaci za jízdné nepožaduji.


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »