Pořádáte akci a hodila by se vám přednáška s astronomickou tématikou? Potřebujete doplnit výuku nad rámec informací uvedených v rámcovém vzdělávacím programu? Sháníte přednášejícího pro kroužek astronomie? Využijte naši databázi! Návod a pravidla.
Přednáška ukazuje dobré i méně vhodné příklady osvětlení budov, památek a kostelů zejména. Věnuje se světelnému znečištění, konkrétně slavnostnímu osvětlení. Přednáška trvá cca 30 minut, je vhodné jí doplnit přednáškou pastora Radima Tomana "Když světlo svítí, tma nemá šanci", která shrnuje pasáže...
Přednáška o vzniku, vývoji a fungování planetária jako nejnázornější astronomické pomůcky, která se ve své digitální podobě, tedy sférické projekci, stala dokonalým imerzivním médiem (nejen) pro popularizaci přírodních věd.
… aneb Co skrývají oceněné snímky? Do prestižního výběru Astronomického snímku dne NASA se za jeho exis-tenci od roku 1995 dostalo jen několik Čechů a Slováků. Uspět však více jak dvacetkrát, to už je úspěch jen hrstky fotografů celého světa. V tuzemsku takového milníku dosáhl zatím jen český...
Jsme ve vesmíru sami? (4., 5., 6, třída; přírodověda, geografie) Beseda o Sluneční soustavě, vzdálených planetách a vzniku života ve vesmíru, plná krásných obrázků (na konci možnost ukázky meteoritů). Trvání: 45 min; mluvené slovo, Powerpoint
Možná jste o nich nikdy neslyšeli, možná si řeknete, že jsou asi k ničemu, ale věděli jste, že bez nich by například vůbec neexistovali astronomové?
Mimozemšťané jsou dnes všude - ve filmech, televizních seriálech a vědecko-fantastických příbězích, obklopují nás dokonce jako hračky a reklamní maskoti. Jen jedno stále nevíme: existují doopravdy, nebo jen v naší fantazii? Pojďme si popovídat o tom, kde by existovat mohli, a jak by mohli vypadat.
… aneb Skryté příběhy hvězdných portrétů. Mnohé snímky jsou právě tak unikátní jako příběhy v pozadí jejich vzniku. Ať už schované přímo v záběru, nebo neviditelně za hledáčkem foťáku či hluboko v duši fotografa. Poslechněte si některé z nich. Příběhy zábavné, poučné, sarkastické, ale i romantické,...
Na tichomořském břehu Jižní Ameriky se do chilského vnitrozemí rozkládá vysokohorská poušť Atacama s unikátními podmínkami pro pozorování a fotografování nočního nebe. Ne náhodou zde proto mezivládní organizace zvaná Evropská jižní observatoř vybudovala a dále buduje hned několik pracovišť s...
… aneb To se vůbec nedá stihnout! Velké americké zatmění – takto velikášsky nazvali Američané samotní přírodní událost, na kterou museli čekat desítky let. Pás úplného zatmění Slunce 21. srpna 2017 přecházel přes celou šíři Spojených států a nebylo tak lepší příležitosti k výletu za poznáním...
Nejenom Voyagery a Pioneery letí do hlubokého vesmíru s poselstvím lidí z planety Země. Pozdravy jsou vysílány dlouhodobě i z pozemských radioteleskopů, po odpovědích pátrají miliony lidí u svých počítačů v rámci projektu SETI@home. Vědci hledají exoplanety, prohlubují své znalosti o astrobiologii....
Opravdu potřebujeme k životu kosmonautiku? Kosmonautika není jen těch několik lidí na Mezinárodní kosmické stanici 400 km nad našimi hlavami, nebo roboti zkoumající povrch Marsu. Kosmonautika jsou i družice umožňující nám sledování televize nebo telefonování, nápoje v prášku, dehydrované potraviny,...
Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání - ale i při velkém množství práce si kosmonauti musí najít čas na jídlo, spánek a relaxaci. Co se děje na oběžné dráze, když se řídící středisko nedívá? Jak si kosmonauti připravují oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Jak se...
Všichni známe pohádkovou postavičku Krtečka s červeným nosem, všichni máme rádi jeho příběhy – i ten, kdy zkoušel raketu a jen díky pomoci dalších zvířátek se v pořádku vrátil domů. A asi většina z dětí ví, že plyšový Krteček byl doopravdy ve vesmíru – v roce 2011 ho tam s sebou na palubě...
Hvězdná obloha nabízí i při letmém pohledu tolik skvostů. Není to jen Mléčná dráha, kterou si mnozí dnes již ani neumí představit, nebo objekty vzdáleného nebe. Jsou to i jevy, s nimiž se na příměstské obloze můžeme prakticky rozloučit. Dokonce existují i některé úkazy, které nejsou dodneška...
Představíme si různorodost objektů nejslavnějšího astronomického katalogu a připravíme se na jejich pozorování v průběhu jedné noci. Nebudeme sice potřebovat tretry ani maséra, ale výzva je to výjimečná. Každoročně v březnu!
První objevená periodicky proměnná hvězda v Evropě má pro nás i po více než čtyř stoletích, co ji známe, stále nová a nová překvapení. A tak zůstává věrná svému jménu Mira, tedy Podivuhodná.
Co si pod tak obecným názvem představit? Vždyť samotné slovo „m n o h o b a r e v n o s t“ je svým významem velmi pestré. Může předznamenávat skutečné putování za jednotlivými barevnými odstíny vesmíru nebo stejně tak dobře v přeneseném smyslu slova pídění za pestrostí vesmíru ve smyslu jeho ohromné...
Ač se to může zdát, mnohými proklamovaná Indonésie má svá ještě neznámá zákoutí. K těm patří souostroví Moluk, obklopené stejnojmenným mořem. Právě tam se v březnu 2016 odehrál úkaz místními lidmi nazývaný „Gerhana Matahari Total“. Slunce zakryl Měsíc a to nesmělo uniknout žádnému nadšenci či...
Studium exoplanet se za poslední dvě dekády stalo jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících oborů astronomie, a jeho rozmach pokračuje. Planety obíhající jiné hvězdy jsou dnes objevovány ve velkém, a jejich počet už jde do tisíců. Realita zde vytrvale předstihuje fantazii, a tak často nacházíme věci,...
Rok 2014 se zapsal do historie Afriky nechvalným rozšířením zákeřného viru ebola. Mnoho lidí s obavami odsoudilo Afriku coby destinaci pro cestu za exotikou. A přesto to byla velká škoda. Na jihu Afriky se totiž skrývá Namibie. Svět, který velmi rychle lidem přiroste pro svou pestrost, rozmanitost a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
