Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Výzva k obnovení pobočky ČAS v Brně

Výzva k obnovení pobočky ČAS v Brně

Hvězdárna a planetárium Brno v noci.
Autor: HaP Brno.

Vážení členové České astronomické společnosti, vážení příznivci Hvězdárny a planetária Brno, vážení zájemci o astronomii, obracíme se na vás se společným zamyšlením, zda nenazrál čas znovu obnovit Brněnskou pobočku České astronomické společnosti.

Spolupráce mezi ČAS a HaP Brno je na skvělé úrovni už mnoho let a přináší to výsledky v podobě pěkných akcí, na webu astro.cz atd. Chceme tímto nabídnout pomoc - formální i neformální - těm, kteří by se chtěli setkávat na platformě České astronomické společnosti, možná právě v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Budeme jenom rádi, když se objeví iniciativa vedoucí k založení pobočky v Brně, protože chceme Českou astronomickou společnost co nejvíce česko - moravskou. Vznik pobočky znamená přípravný výbor, poté volby a vznik nejméně tříčlenného výboru pobočky, poté agendu vybírání příspěvků, zpráv o činnosti a pod., ale zároveň možnost obdržení dotace na činnost a také větší pocit sounáležitosti při významných astronomických okamžicích.

Kdo máte pocit, že byste do toho ve 101. roce existence České astronomické společnosti šli, prosíme o kontakt na lumir.honzik@seznam.cz (Lumír Honzík, člen Výkonného výboru zodpovědný za kontakt se složkami ČAS). Všechny informace o pobočkách najdete na https://www.astro.cz/spolecnost.html.

Pevně doufáme, že se nám podaří Brněnskou pobočku obnovit. Bez Vás to ale nepůjde.

S pěkným pozdravem

Jiří Dušek - ředitel Hvězdárny a planetária Brno
a
Jiří Grygar - čestný předseda České astronomické společnosti 

 




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Pobočka, ČAS


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »