Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  100 let ČAS - uctění památky Otců zakladatelů

100 let ČAS - uctění památky Otců zakladatelů

Uctění památky prof. Františka Nušla
Autor: Lukáš Kalista

Představitelé České astronomické společnosti uctili dne 3. prosince 2017 památků Otců zakladatelů. V tento den proběhla procházka po několika pražských hřbitovech s položením věnců a zapálením svíček na hrobech těch, díky kterým můžeme v tyto dny slavit 100leté výročí Společnosti.

Pražská pobočka České astronomické společnosti společně s Výkonným výborem České astronomické společnosti uspořádala v něděli 3. prosince 2017 slavnostní procházku po hrobech Otců zakladatelů a dalších významných astronomů. Zvolený den nebyl zcela náhodný, neboť tento den jsme si zároveň připoměli 150 let od narození prof. Františka Nušla, hlavního hybatele vzniku Společnosti.

Procházku jsme začali na místě nejpovolanějším a to břevnovském hřbitově. Právě zde leží prof. František Nušl. Po očištění hrobu, umístění věnce a zapálení svíček krásně o panu profesorovi pohovořili Jan Zahajský (v úžasném dobovém kostýmu, jak je vidět na přiložených fotkách) a Martin Šolc. Jan Zahajský hovořil o záležitostech souvisejících se vznikem společnosti a Martin Šolc o životě pana profesora, jeho vynálezech a astronomických aktivitách. Tímto způsobem se ostatně i opakovalo představení i všech ostatních osobností. Za současnou astronomickou společnost dále uctil památku a hovořil i současný předseda společnosti prof. RNDr. Petr Heinzel.

Položení věnce na hrob prof. Františka Nušla Autor: Lukáš Kalista
Položení věnce na hrob prof. Františka Nušla
Autor: Lukáš Kalista

Následně jsme se přesunuli na naší druhou zastávku, na hřbitov Malvazinky. Zde jsme uctili památku dalšího ze zakladatelů - Karla Nováka.

Poté jsme se přesunuli na Olšanské hřbitovy, kde jsme postupně navštívili hroby dalších otců zakladatelů a významných osobností s astronomií související: Gustava Grusse, Vojtěcha Šafaříka, Huberta Slouky, Josefa Klepešty, Augusta Seydlera a dalších.

Položení věnce ke hrobu Karla Nováka Autor: Lukáš Kalista
Položení věnce ke hrobu Karla Nováka
Autor: Lukáš Kalista

Hrob Gustava Grusse a jeho kniha „Z říše hvězd" Autor: Lukáš Kalista
Hrob Gustava Grusse a jeho kniha „Z říše hvězd"
Autor: Lukáš Kalista

Hrob dr. Vojtěcha Šafaříka Autor: Lukáš Kalista
Hrob dr. Vojtěcha Šafaříka
Autor: Lukáš Kalista

Hrob Huberta Slouky a „Pohledy do nebe" Autor: Lukáš Kalista
Hrob Huberta Slouky a „Pohledy do nebe"
Autor: Lukáš Kalista

Položení věnce ke hrobu Josefa Klepešty Autor: Lukáš Kalista
Položení věnce ke hrobu Josefa Klepešty
Autor: Lukáš Kalista

Hrob Augusta Seydlera Autor: Lukáš Kalista
Hrob Augusta Seydlera
Autor: Lukáš Kalista

Jednotlivé věnce nesou kromě trikolóry s nápisem "100 let ČAS" i stuhu s textem vystihujícím jednotlivé zakladatele Společnosti.

K velmi povedené akci přispělo i příjemné slunečné počasí, dobrá nálada všech účastníků a také dostatek času, který nás nenutil k žádnému spěchu a tak jsme mohli všechny zastávky projít s důstojností a klidem hodným této události.

Uctění památky zbývajících zakladatelů, Karla Anděla a Jaroslava Štycha proběhne ve středu 6. prosince 2017 na petřínské Štefánikově hvězdárně, kde jsou jejich ostatky uložené v pilíři hlavního dalekohledu.




O autorovi

Martin Černický

Martin Černický

Ing. Martin Černický pochází z Prahy (*1966), vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou a pracuje jako IT konzultant a architekt pro velká podniková řešení a datová centra. Je předsedou Pražské pobočky ČAS, nadšeným amatérským astronomem a aktivním členem internetového diskuzního fóra www.astro-forum.cz. Fotogalerii autora (převážně o setkáních amatérských astronomů) najdete zde. Kontakt: dvader(zavináč)seznam.cz

Štítky: PP ČAS, František Nušl, ČAS, 100 let ČAS


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »