Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  100 let ČAS - uctění památky Otců zakladatelů

100 let ČAS - uctění památky Otců zakladatelů

Uctění památky prof. Františka Nušla
Autor: Lukáš Kalista

Představitelé České astronomické společnosti uctili dne 3. prosince 2017 památků Otců zakladatelů. V tento den proběhla procházka po několika pražských hřbitovech s položením věnců a zapálením svíček na hrobech těch, díky kterým můžeme v tyto dny slavit 100leté výročí Společnosti.

Pražská pobočka České astronomické společnosti společně s Výkonným výborem České astronomické společnosti uspořádala v něděli 3. prosince 2017 slavnostní procházku po hrobech Otců zakladatelů a dalších významných astronomů. Zvolený den nebyl zcela náhodný, neboť tento den jsme si zároveň připoměli 150 let od narození prof. Františka Nušla, hlavního hybatele vzniku Společnosti.

Procházku jsme začali na místě nejpovolanějším a to břevnovském hřbitově. Právě zde leží prof. František Nušl. Po očištění hrobu, umístění věnce a zapálení svíček krásně o panu profesorovi pohovořili Jan Zahajský (v úžasném dobovém kostýmu, jak je vidět na přiložených fotkách) a Martin Šolc. Jan Zahajský hovořil o záležitostech souvisejících se vznikem společnosti a Martin Šolc o životě pana profesora, jeho vynálezech a astronomických aktivitách. Tímto způsobem se ostatně i opakovalo představení i všech ostatních osobností. Za současnou astronomickou společnost dále uctil památku a hovořil i současný předseda společnosti prof. RNDr. Petr Heinzel.

Položení věnce na hrob prof. Františka Nušla Autor: Lukáš Kalista
Položení věnce na hrob prof. Františka Nušla
Autor: Lukáš Kalista

Následně jsme se přesunuli na naší druhou zastávku, na hřbitov Malvazinky. Zde jsme uctili památku dalšího ze zakladatelů - Karla Nováka.

Poté jsme se přesunuli na Olšanské hřbitovy, kde jsme postupně navštívili hroby dalších otců zakladatelů a významných osobností s astronomií související: Gustava Grusse, Vojtěcha Šafaříka, Huberta Slouky, Josefa Klepešty, Augusta Seydlera a dalších.

Položení věnce ke hrobu Karla Nováka Autor: Lukáš Kalista
Položení věnce ke hrobu Karla Nováka
Autor: Lukáš Kalista

Hrob Gustava Grusse a jeho kniha „Z říše hvězd" Autor: Lukáš Kalista
Hrob Gustava Grusse a jeho kniha „Z říše hvězd"
Autor: Lukáš Kalista

Hrob dr. Vojtěcha Šafaříka Autor: Lukáš Kalista
Hrob dr. Vojtěcha Šafaříka
Autor: Lukáš Kalista

Hrob Huberta Slouky a „Pohledy do nebe" Autor: Lukáš Kalista
Hrob Huberta Slouky a „Pohledy do nebe"
Autor: Lukáš Kalista

Položení věnce ke hrobu Josefa Klepešty Autor: Lukáš Kalista
Položení věnce ke hrobu Josefa Klepešty
Autor: Lukáš Kalista

Hrob Augusta Seydlera Autor: Lukáš Kalista
Hrob Augusta Seydlera
Autor: Lukáš Kalista

Jednotlivé věnce nesou kromě trikolóry s nápisem "100 let ČAS" i stuhu s textem vystihujícím jednotlivé zakladatele Společnosti.

K velmi povedené akci přispělo i příjemné slunečné počasí, dobrá nálada všech účastníků a také dostatek času, který nás nenutil k žádnému spěchu a tak jsme mohli všechny zastávky projít s důstojností a klidem hodným této události.

Uctění památky zbývajících zakladatelů, Karla Anděla a Jaroslava Štycha proběhne ve středu 6. prosince 2017 na petřínské Štefánikově hvězdárně, kde jsou jejich ostatky uložené v pilíři hlavního dalekohledu.




O autorovi

Martin Černický

Martin Černický

Ing. Martin Černický pochází z Prahy (*1966), vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou a pracuje jako IT konzultant a architekt pro velká podniková řešení a datová centra. Je předsedou Pražské pobočky ČAS, nadšeným amatérským astronomem a aktivním členem internetového diskuzního fóra www.astro-forum.cz. Fotogalerii autora (převážně o setkáních amatérských astronomů) najdete zde. Kontakt: dvader(zavináč)seznam.cz

Štítky: PP ČAS, František Nušl, ČAS, 100 let ČAS


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »