Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Astronomická družice Gravity Probe-B zahájila výzkum

Astronomická družice Gravity Probe-B zahájila výzkum

GPB-satellite.jpg
Dne 7. 9. 2004 informovala NASA o ukončení etapy zkoušek na oběžné dráze a postupném uvádění do provozu vědecké družice Gravity Probe-B a o zahájení hlavní fáze letu - plnění zadaného vědeckého úkolu. Ve skutečnosti k tomu došlo poněkud dříve - 27. srpna - čili 129 dnů po navedení družice na oběžnou dráhu kolem Země.

Připomeňme, že tato astronomická družice byla vypuštěna 20. 4. 2004. Jejím hlavním úkolem je změřit dva mimořádně jemné efekty, vyplývající z obecné teorie relativity: zakřivení časoprostoru v blízkosti hmotného tělesa (Země) a unášení časoprostoru rotujícím hmotným objektem. Podrobně byly první 3 měsíce činnosti družice na oběžné dráze kolem Země popsány v dřívějším článku Gravity Probe-B.

Navedení na oběžnou dráhu se podařilo velice přesně - rovina oběžné dráhy se lišila od plánované dráhy ve výšce přibližně 650 km zhruba o 6 metrů! První problém nastal 1. až 2. 5. 2004, kdy družice při průletu oblastí jižního magnetického pólu došlo v palubním počítači ke ztrátě řady dat a počítač nebyl schopen vlastní opravy programů. Řízení družice automaticky převzal záložní počítač, ten aktivoval "nouzový režim" a pokračoval v činnosti podle zadaného programu. Během několika dnů byl hlavní počítač na dálku opraven a opět převzal řízení a kontrolu družice.

Čtyři gyroskopy družice ve tvaru kuliček o průměru 38,1 mm byly roztočeny a jejich rotační osy míří na hvězdu IM Peg (v souhvězdí Pegasa). K této hvězdě, kterou neustále sleduje palubní dalekohled, míří i hlavní osa družice.

7. 5. 2004 byly všechny 4 gyroskopy přepojeny na digitální řízení polohy počítačem. Změny polohy rotační osy každého gyroskopu jsou určovány s mimořádnou přesností. Ve dnech 15. a 16. května byla poprvé provedena "magnetická očista" gyroskopů. Ty byly profouknuty proudem helia, zahřátého na teplotu 10 K (tj. -253 °C). Zbytkové magnetické pole gyroskopů bylo "odneseno" heliem a následná měření prokázala, že magnetické pole gyroskopů je milionkrát slabší než magnetické pole Země. Tato procedura však vedla ke zvýšení tlaku v nádrži s heliem na hranici povoleného maxima a došlo k nerovnoměrnému tahu u některých ze 16 heliových orientačních trysek. Družice ztratila zadanou orientaci a podruhé se dostala do nouzového režimu. Příkazem ze Země byly nestabilní trysky vypojeny a družice měla "čas" na přesné nastavení plánované orientace. 28. května činila odchylka osy dalekohledu družice od směru ke hvězdě pouhých 385 obloukových vteřin. Přesné nastavení polohy družice bylo dokončeno 4. června.

Dále byla vyzkoušena procedura odstranění elektrostatického náboje, vznikajícího na rotujících kuličkách, například v důsledku dopadu nabitých částic (protonů) - hlavně při průletu magnetickou anomálií nad Brazílií. K tomuto účelu bylo použito ultrafialové záření, přivedené pomocí optického vlákna.

Postupně bylo prováděno roztáčení gyroskopů proudem helia. 30. 7. 2004 byly jednotlivé gyroskopy rozrotovány na následující rychlosti: č. 1 - 3930 ot/min; č. 2 - 3740 ot/min; č. 3 - 4960 ot/min; č. 4 - 4800 ot/min. Upravena byla rovněž rychlost rotace družice kolem podélné osy, mířící na hvězdu IM Pegasi. Rychlost rotace družice činila 0,7742 ot/min. 20. 8. 2004 byly ztotožněny rotační osy gyroskopů s rotační osou družice. Zjištěné zpomalování rotace gyroskopů činí asi 0,000001 ot/den. To znamená, že rychlost nejpomaleji rotujícího gyroskopu by se za 7000 let snížila 2,7krát.

Po dalších drobných problémech zahájila družice koncem srpna 2004 svoji vědeckou misi. Původně byla činnost družice Gravity Probe-B naplánována na 13 měsíců. Vzhledem k tomu, že její uvádění "do provozu" trvalo 4 měsíce místo plánovaných dvou, snížily se podstatně zásoby chladícího helia v nádrži. Koncem září činily zásoby helia 216 kg, což by mělo vystačit na 9,9 měsíce práce. Měření budou proto trvat pouze 9 měsíců (do konce května 2005) a poslední měsíc bude věnován opětovným kalibracím. Pak bude následovat zpracování a vyhodnocování naměřených údajů.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 11/2004
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

S andělskými křídly

Pozorování polární záře na severním Plzeňsku - Plasy, 11.5.2024

Další informace »