Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  HST připraven k dalšímu výzkumu

HST připraven k dalšímu výzkumu

Nové snímky ukazují připravenost HST pro další výzkum
Nové snímky ukazují připravenost HST pro další výzkum
Z oběžné dráhy Země přišla výborná zpráva - Hubbleův kosmický dalekohled je připraven začít plnit další vědecké úkoly. Květnová oprava a upgrade byly úspěšné, testování a kalibrace skončilo. Můžeme se těšit na další příděl fotografií a objevů.

Jak víte, v květnu letošního roku byl kosmický dalekohled rozsáhle opravován astronauty, mimo jiné také Andrew Feustelem, který pak na pozvání Astronomického ústavu AV do České republiky dovezl naši vlajku a Nerudovy písně kosmické.

Od té doby byly nově nainstalované přístroje zaostřovány, kalibrovány a testovány. Že to nebylo snadné, o tom svědčí fakt, že to zabralo tři měsíce. Malou přestávku v nastavování přístrojů si HST udělal jen ve chvíli, kdy se díval na novou dočasnou skvrnu na Jupiteru vzniklou po zásahu planety kometou nebo planetkou.

Zrod hvězd v souhvězdí Lodního kýlu
Zrod hvězd v souhvězdí Lodního kýlu
Připraven k akci
Kosmické agentury NASA a ESA, které dalekohled provozují, teď hlásí, že HST je připraven plnit další úkoly, které mu vědci zadají. Byly zveřejněny fotografie dokazující připravenost kosmického dalekohledu. Snímky i videa najdete na stránkách dalekohledu www.spacetelescope.org. Můžeme se tedy těšit na další objevy a na pokračování éry tohoto slavného dalekohledu.

Úspěch Evropy
Evropská kosmická agentura, jejíž členem je také Česká republika, má na HST 15procentní podíl. Tím je garantováno, že evropští vědci musí dostat na dalekohledu 15 procent pozorovacího času. Ale díky velmi kvalitním návrhům na to, které vesmírné objekty a jevy má dalekohled sledovat, jsou evropští vědci úspěšnější. Překračují tak limit a dostávají 20 % pozorovacího času.

Dvacáté výročí
V dubnu 2010 uplyne 20 let od vypuštění HST. Hubbleův dalekohled se za uplynulých 20 let stal doslova fenoménem. Díky němu se podařilo udělat mnoho důležitých vědeckých objevů, například ohledně stáří vesmíru nebo vlastností černých děr. Příští duben tedy bude co oslavovat.

Sepsáno podle informací ESA pro své tiskové zástupce v jednotlivých zemích




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »