Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  LRO vyfotografoval Chang'e 3 a Yutu na Měsíci

LRO vyfotografoval Chang'e 3 a Yutu na Měsíci

Chang'e 3 a Yutu z LRO 30.12.2013 Autor: NASA / GSFC / ASU
Chang'e 3 a Yutu z LRO 30.12.2013
Autor: NASA / GSFC / ASU
Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) vyfotografovala čínskou sondu Chang'e 3 a vozítko Yutu na povrchu Měsíce. Přistávací modul vypadá jako větší světlý flíček s černým stínem a vozítko pod ním jako malý světlý bod.

Snímek zobrazuje obě části čínské mise velmi dobře i přesto, že současné rozlišení snímku může být jen 1,5 metru na obrazový bod. Je to umožněno dlouhými stíny, které na konci měsíčního dne vozítko i přistávací modul vrhali. Dříve měla sonda LRO rozlišení i pod 0,5 metru, ale to byla na nižší oběžné dráze. Menší rozlišení snímků je dáno tím, že byla přesunuta na vyšší a tím i stabilnější oběžnou dráhu. Díky tomu na ni tolik nepůsobí mascony (místa s vyšší gravitací, než okolí). Nejnižší bod eliptické dráhy leží 30 km nad povrchem poblíž jižního pólu a nad severem létá asi 200 km vysoko. Protože čínská sonda přistála poměrně hodně na sever od rovníku Měsíce, je rozlišení snímků LRO nižší. Sonda fotografovala z výšky 150 km.

Výše uvedená animace dobře ukazuje místo přistání vyfotografované před a po přistání. V souvislosti s čínským úspěchem se samozřejmě vynořily úsměvné poznámky typu, že „žádná americká sonda nevyfotografovala žádné vozítko na Měsíci“ (lidé někdy nevěří ani tomu, že vůbec kdy něco může detailně fotografovat Měsíc, jako to dokázala LRO, když zobrazila místa přistání Apollo), nebo že „na snímcích Chang'e 3 také chybí hvězdy na obloze jako na snímcích Apollo“ (neb ani Čína nemůže obejít zákonitosti fotografování, kdy obloha je samozřejmě podexponována natolik, že se nezobrazí ani nejjasnější hvězdy…).

Zdroj: Emily Lakdawalla, The Planetary Society




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »