Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA a připravovaný návrat na Měsíc

NASA a připravovaný návrat na Měsíc

LRO_1.jpg
Počátkem roku 2004 vyhlásil americký prezident George Bush novou kosmickou iniciativu, která mj. počítá s návratem amerických astronautů na Měsíc a s realizací pilotovaného letu na Mars. V těchto dnech NASA vybrala 6 návrhů vědeckých experimentů pro připravovanou kosmickou sondu Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Jedná se o první sondu, která bude realizována v rámci projektu Vision for Space Exploration.

Start sondy LRO k Měsíci je naplánován na konec roku 2008 jako součást měsíčního programu NASA s názvem Robotic Lunar Exploration Program. Hlavním úkolem sondy bude získat z oběžné dráhy co nejvíce informací, nutných k vybrání vhodných míst pro přistání budoucích automatů i pilotovaných výprav. Rovněž budou zjišťovány zásoby nerostných surovin a studován vliv kosmického záření na Měsíci a okolí na biologické objekty včetně člověka.

V červnu 2004 vyhlásila NASA konkurz na návrhy vědeckého vybavení sondy LRO. Vybrané experimenty budou realizovány na sondě, jejíž start je naplánován na říjen 2008. Počítá se s realizací následujících vědeckých experimentů:

LOLA - Lunar Orbiter Laser Altimeter Measurement Investigation. Jeho úkolem bude studovat globální topografii měsíčního povrchu s vysokým rozlišením, měření sklonu svahů v oblastech předpokládaného přistání budoucích expedic a hledání polárního ledu v oblastech, které se trvale nacházejí ve stínu.

LROC - Lunar Reconnaissance Orbiter Camera. Bude fotografovat vybrané oblasti a pořizovat snímky s vysokým rozlišením za účelem zjištění případných nerovností, které by mohly způsobit problémy při přistávání automatů či pilotovaných kosmických lodí. Dále bude pořizovat širokoúhlé snímky oblastí v blízkosti měsíčních pólů na různých vlnových délkách za účelem zjištění změn osvětlení a pátrání po přírodních zdrojích.

LEND - Lunar Exploration Neutron Detector. Bude mapovat tok neutronů z měsíčního povrchu za účelem zjištění přítomnosti vodního ledu na Měsíci, dále bude zjišťovat informace o radiačním pozadí na Měsíci a jeho okolí, které budou užitečné pro plánování budoucích expedic. Jedná se o ruský přístroj, navržený skupinou vědců Institutu kosmických výzkumů v Moskvě pod vedením Igora Mitrofanova.

DLRE - Diviner Lunar Radiometer Experiment. Tento přístroj bude mapovat rozložení teploty na celém povrchu Měsíce (s délkovým rozlišením 300 m) za účelem objevení studených oblastí s možným výskytem depozitů vodního ledu.

LAMP - Lyman-Alpha Mapping Project. Zařízení bude studovat povrch Měsíce v oboru ultrafialového záření. Hlavním úkolem bude pátrání po vodním ledu a jinovatce v polárních oblastech a fotografování oblastí, které se trvale nacházejí ve stínu (osvětleny jsou pouze svitem vzdálených hvězd).

CRaTER - Cosmic Ray Telescope for the Effects of Radiation. S jeho pomocí bude studován vliv kosmického záření na vzorky, imitující tkáně živých organismů. Jedná se opět o nutný výzkum v rámci obnovy pilotovaných letů na Měsíc a vybudování dlouhodobé základny.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

S andělskými křídly

Pozorování polární záře na severním Plzeňsku - Plasy, 11.5.2024

Další informace »