< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Opět přilétá americký astronaut Eugene Cernan
Pavel Suchan Vytisknout článek

Opět přilétá americký astronaut Eugene Cernan

Po dvou letech do České republiky opět přilétá americký astronaut Eugene Cernan, kterému nakladatelství Academia v loňském roce vydalo jeho knihu Poslední muž na Měsíci.
Setkání s ním a jeho hosty doc. RNDr. Helenou Illnerovou, DrSc., předsedkyní Akademie věd České republiky, a Ing. Marcelem Grünem, ředitelem Hvězdárny a planetária hl. města Prahy, se koná ve středu 29. září 2004 v 17 hodin v knihkupectví Academia na Václavském náměstí 34 a je přístupné veřejnosti.

Jsem americký astronaut - ale jsem ještě něco víc, protože moji prarodiče pocházejí z Čech a Slovenska. Matka a otec mého otce pocházejí z Vysoké nad Kysucou, zatímco rodiče mé matky pocházejí od Tábora. Jak vidíte, k lidem z Čech a Slovenska mám vřelý vztah. Dostalo se mi velké pocty a měl jsem to velké štěstí, že jsem do vesmíru mohl letět třikrát. A dva z těchto letů vedly k Měsíci. Naposledy jsem letěl v lodi Apollo 17 a myslím, že historie zaznamená mé stopy na povrchu Měsíce jako stopy posledního člověka, který vstoupil na Měsíc ve 20. století. Vesmír patří skutečně všemu lidstvu, protože když člověk stojí na Měsíci a dívá se domů na naši planetu, vidí krásu naprosto ohromující, krásu, kterou nelze popsat slovy. Rád bych se s Vámi o tyto pocity podělil. Pocit, který člověk má, když stojí na Měsíci, ale právě o tu možnost podívat se domů, dolů na Zemi přes oněch čtvrt milionu mil v prostoru. A když se tak díváte na naši Zemi, nevidíte žádné hranice. Tedy žádné hranice, které vytvořil člověk. Totéž platí i o vesmíru. Když stojíme na Zemi a díváme se do vesmíru, do budoucnosti, nevidíme žádné hranice nebo vlajky vlající z planet, které tvoří náš vesmír. Protože vesmír patří skutečně nám všem, všemu lidstvu. Svoboda, kterou jste před časem znovu nalezli, tato nová svoboda pro každého z Vás znamená příležitost spoluvytvářet budoucnost světa, vesmíru - budoucnost, která Vás k sobě volá a čeká na Vás. A která patří všemu lidstvu.
Eugene Cernan




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Další články autora (347)

19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »