Rosetta přistane na povrchu komety
Autor: ESA
30. září skončí ambiciózní a úspěšná mise sondy Rosetta. Poté, co v roce 2014 dosáhla komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vypustila na povrch modul Philae, zkoumala jádro komety během jeho pouti do příluní a zase pryč od Slunce. Mohli jsme pozorovat zvyšující se aktivitu komety i extrémní detaily na povrchu. A jako bonus nás na závěr čeká velkolepé dosednutí samotné sondy na povrch komety. S Rosettou tím ztratíme definitivně kontakt, ale předtím se máme ještě na co těšit. V článku jsou také odkazy na přímé přenosy a časy konce mise.
Hlavním důvodem ukončení mise je stále menší přísun energie ze Slunce, protože jádro komety už je opět velmi daleko od Slunce a směřuje do vzdálenosti, kde obíhá Jupiter. Rosetta má sice obří sluneční panely, ale to nejlepší už má za sebou a kromě energie by časem došlo i palivo na korekce dráhy. Proto nejbezpečnější způsob likvidace sondy je posadit ji na zajímavé místo na povrchu komety.
Poslední hodiny sestupu umožní Rosettě provést mnoho unikátních měření, ke kterým by jinak nedostala příležitost. Pochopitelně se můžeme těšit i na velmi detailní snímky povrchu jádra.
Operátoři Rosetty začali upravovat její dráhu už během srpna, když ji navedli na eliptickou dráhu s velmi blízkými průlety kolem jádra. Posledních šest týdnů bylo relativně obtížných, navigačně těžších, než před přistáním Philae. Oběžná dráha má poměrně velkou excentricitu a jde o riskantnější průlety, než dříve. Čím blíže jádru totiž sonda je, tím méně homogenní gravitační pole zde je. To nutí operátory častěji zasahovat do změn trajektorie. Nakonec 30. září dojde 12 hodin před dopadem na kometu k finální změně dráhy tak, aby sestoupila na předem určené místo pod ní rotujícího jádra.
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Přesné místo dosednutí bylo vybráno tak, abychom si zblízka prohlédli oblast, kde se vyskytovaly čerstvé výtrysky hmoty. Sestup bude pomalý a dosednutí je v plánu rychlostí 50 cm/s, což je zhruba polovina rychlosti, jakou dosedl modul Philae. Po dosednutí dojde k vypnutí vysílače, takže případná komunikace bude tak jako tak vyloučena.
Každopádně, i kdyby vysílač vypnut nebyl, je velmi nepravděpodobné, že by anténa nadále směřovala k Zemi. Navíc jádro neustále rotuje, takže trvalý kontakt v případě souhry náhod by byl každopádně vyloučen.
ESA nyní na závěr mise připravila pěkná videa, která navazují na některá předchozí. Krátký film Ambition nás kdysi do celé mise uvedl a nyní tu máme jeho epilog. Podobně série kreslených krátkých filmů Once Upon a Time je na svém konci, ale bylo to krásné pokoukání.
Kde tedy sledovat závěr mise?
Vše začíná už 29. září odpoledne, kdy budou uváděny nejdůležitější vědecké výsledky mise. Časově mezi 14:30 a 17:30 SELČ sledujte web http://rosetta.esa.int/, https://new.livestream.com/ESA/rosettagrandfinale nebo Facebook ESA.
29. září, 22:50 SELČ, finální změna dráhy ve výšce 19 km. Informace o provedení manévru bude na Blogu ESA nebo Twitteru.
30. září, 9:55 až 10:05 SELČ, poslední příkazy a potvrzení času přistání. V deset dopoledne budou vyslány poslední příkazy k doladění místa přistání podle snímků navigační kamery. Upřesněn bude čas dosednutí, předpokládaný je 12:40 SELČ ± 20 min (upřesněno bude na ± 2 min). Krátký vstup poběží na Blogu ESA, https://new.livestream.com/ESA/rosettagrandfinale a Facebooku ESA.
Kvůli zpoždění signálu v důsledku konečné rychlosti světla bude konec mise potvrzen se zpožděním 40 minut po dopadu na kometu. Tedy někdy po 13:20 SELČ.
Konec mise bude přenášen v přímém přenosu ESA od 12:30 SELČ na rosetta.esa.int, https://new.livestream.com/ESA/rosettagrandfinale a Facebooku ESA.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jak sledovat poslední hodiny Rosetty
[2] Rosetta blog ESA
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
