Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomie na ČRo Leonardo – únor 2008

Astronomie na ČRo Leonardo – únor 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v únoru astronomie objevila v 9 pořadech, 10 článcích a 5 aktualitách. Poslechněte si další díly astronomického pořadu Nebeský cestopis, vyprávění Prof. Jana Palouše o vzniku hvězd, besedu o práci regionálních hvězdáren nebo si přečtěte rozhovory s V. Remkem a další díly seriálu o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.


Pořady:

01.02.2007
Třetí dimenze
Astronomové z kraje. Práci regionálních hvězdáren přibližují vedoucí Městské hvězdárny ve Slaném Jaroslav Trnka a pracovníka Štefánikovy hvězdárny v Praze Jakub Rozehnal. (poslechni mp3) autor: Luboš Veverka




02.02.2008
Nebeský cestopis
Fyzika v Číně (J. Štrajblová); Sluneční spektra a neviditelné barvy (M. Šolc); Hvězdný poutník; Meteorologický souhrn 2007 (M. Novák); Mechanismus z Antikythéry (P. Hadrava); Reakce zemské ionosféry (R. Slošiar). Kosmické katastrofy. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka, moderace: Jiří Suchomel





09.02.2008
Nebeský cestopis
Létající koberec (J. Štrajblová); Odklady Atlantisu (A. Vítek); Lednová vichřice (M. Novák); Íránský kosmodrom; Pád vojenské družice (A. Vítek); Kometární proudy (P. Koten); Atmosféra Venuše. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





12.02.2008
Monitor. V pořadu od času 9:34: Výzkum zemské osy (Ing. Jan Vondrák z Astronomického ústavu AV. (poslechni mp3) autoři: Luboš Veverka, Jana Olivová






13.02.2008
Monitor. V pořadu od času 10:23: Začal Rok planety Země (Veronika Štedrá z České geologické služby. (poslechni mp3) autoři: Nikol Fischerová, Hana Staňková





15.02.2008
Vstupte! s prof. Janem Paloušem, vznik hvězd a planetárních soustav a hvězdokupy.... (poslechni mp3) autor: Robert Tamchyna










16.02.2008
Nebeský cestopis
Coulombův zákon (J. Štrajblová); Vybavení astrofotografů (S. Štefeček); Zajímavé počasí 2007 (M. Novák); Nejvzdálenější galaxie; Neptun a Galileo (P. Najser); Vznik zatmění Měsíce (I. Míček); Úplné zatmění Měsíce 21. února. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka





20.02.2008
Monitor. V pořadu od času 6:00: Zatmění Měsíce 21. února (Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny). (poslechni mp3) autoři: Nikol Fischerová







23.02.2008
Nebeský cestopis
Granulovité materiály (J. Štrajblová); Bio pokusy na Miru (R. Valkovič); Sportovní meteorologie (M. Novák); 67 nových gravitačních čoček; Planetárium v Toulouse (P. Prieur); Software astrofotografů (S. Štefeček); Družice sestřelena. (poslechni mp3) autor: Petr Sobotka






Články:

04.02.2008
Průkopníci u velkých planet
(Seriál o sondách, díl 3/26.) První americký program meziplanetárních sond se jmenoval Pioneer a byl rozdělen do několika období, ve kterých se zkoumala vybraná zákoutí sluneční soustavy. Nejznámější sondy z této rodiny jsou Pioneer 10 a Pioneer 11, které zamířily ke dvěma největším planetám Jupiteru a Saturnu a můžeme je směle zařadit k nejpřínosnějším sondám počátku meziplanetárního výzkumu. autor: Michal Václavík





07.02.2008
Pohled pod mračna Venuše
Evropská sonda Venus Express, která skoro dva roky obíhá kolem Venuše, provedla velmi podrobná pozorování nízkých vrstev atmosféry - sledovala vodní páru a oxid uhelnatý. Takto detailně se podařilo pohlédnout pod horní vrstvu atmosféry věčně zataženou hustými mraky zcela poprvé. autor: Petr Sobotka





13.02.2008
Objevena jedna z nejvzdálenějąích galaxií
Hubbleův dalekohled a Spitzerův dalekohled našly jednu z nejvzdálenější galaxií. Je od nás 13 miliard světelných let daleko. V galaxii se doslova překotně rodí nové hvězdy, tvořící se z obrovských mračen vodíku. Vědci získali nejpodrobnější snímek takto vzdáleného objektu. autor: Petr Sobotka





18.02.2008
Nejméně prozkoumaná planeta
(Seriál o sondách, díl 4/26.) Téměř souběžně s programem sond Pioneer se v NASA pracovalo na mnohem složitějších sondách s rodovým jménem Mariner. Jejich úkolem bylo zkoumat Merkur, Venuši a Mars. Nejznámějším Marinerem se stal ten poslední, Mariner 10, který v letech 1974 a 1975 zkoumal planetu Merkur, nejbližší Slunci. autor: Michal Václavík





21.02.2008
67 nových galaktických gravitačních čoček
Astronomové objevili 67 nových galaktických gravitačních čoček. Zejména díky Hubblově vesmírnému dalekohledu se tak podařilo odhadnout, kolik těchto vesmírných jevů je na celé obloze. Čočky umožňují pozorovat mladé galaxie a rozložení temné hmoty ve vesmíru, a z toho odhadovat jeho vývoj. autor: Petr Sobotka




25.02.2008
Vladimír Remek: Můj let do vesmíru (část 1.)
Dne 2. března si připomínáme 30. výročí letu prvního českého kosmonauta. Vladimír Remek byl zároveň prvním kosmonautem z jiného státu než SSSR a USA. Byla to tehdy významná událost nejen pro Československo, ale také pro celou světovou kosmonautiku. Vladimír Remek pro Český rozhlas Leonardo zavzpomínal, jak to tehdy bylo. autor: Petr Sobotka




26.02.2008
Vladimír Remek: Můj let do vesmíru (část 2.)
Dne 2. března si připomínáme 30. výročí letu prvního českého kosmonauta. Vladimír Remek byl zároveň prvním kosmonautem z jiného státu než SSSR a USA. Byla to tehdy významná událost nejen pro Československo, ale také pro celou světovou kosmonautiku. Vladimír Remek pro Český rozhlas Leonardo zavzpomínal, jak to tehdy bylo. autor: Petr Sobotka




27.02.2008
Vladimír Remek letěl v Sojuzu 28
Vladimír Remek letěl do vesmíru v kosmické lodi Sojuz s pořadovým číslem letu 28. Po úspěšném připojení k vesmírné stanici Saljut 6 na ní pobyl 8 dní. Ruské Sojuzy létají do vesmíru dodnes, ale počátky jejich vývoje přinesly řadu tragédií. Čím tedy náš první kosmonaut do vesmíru letěl? autor: Petr Sobotka




28.02.2008
Remkova kosmická stanice Saljut 6
Vladimír Remek při své cestě do vesmíru strávil 8 dní na kosmické stanici. Byla z řady Saljut s pořadovým číslem 6. Současně u ní mohly kotvit dvě lodě Sojuz. Díky možnosti zásobování a lepším podmínkám pobytu byl na stanici vytvořen tehdejší rekord v délce pobytu člověka ve vesmíru. autor: Petr Sobotka




29.02.2008
Jak probíhal let Vladimíra Remka
Tento článek je určen všem, kteří let prvního českého kosmonauta nezažili, a také všem, kteří už pozapomněli, jak to tehdy probíhalo. Popíšeme si události od startu až po přistání. Dozvíte se také, jaké experimenty Remek na stanici Saljut 6 prováděl. autor: Petr Sobotka




Aktuality:

04.02.2008
Píseň Beatles poletí do vesmíru
autor: Ondřej Vrtiška







15.02.2008
Jupiter a Saturn mají dvojníky
autor: Jiří Suchomel










18.02.2008
Příliš slaný Mars
autor: Martina Otčenášková







22.02.2008
Zásobárna uhlovodíků na Titanu
autor: Martina Otčenášková











25.02.2008
Dožívající Odysseus
autor: Martina Otčenášková










O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »