Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: květen a červen 2014

Vesmírná videa: květen a červen 2014

TWAN Photo Contest 2014 Autor: TWAN, The World At Night
TWAN Photo Contest 2014
Autor: TWAN, The World At Night
Úvod krátce věnujeme fotbalu na ISS a aerodynamice míče pro letošní Mistrovství světa ve fotbalu, ale nebojte se, máme tu i klasický přehled dění v kosmonautice a astronomii. Například další testy SpaceX a jejich spolupráce s amatérskými nadšenci, nebo snímky asteroidu a fascinující projekt snímání Jupiteru švédskými astronomy. Připraven je i pohled na Merkur z Marsu a konečně nádherné fotografie noční oblohy.

Fotbalové dění

Některým čtenářům, možná spíše čtenářkám, půjdeme už možná trochu na nervy. Zase ten fotbal. Podíváme se jen zběžně na ISS, jak tam kluci blbnou, zatímco v pozadí někdo poctivě běhá na pohyblivém pásu. V druhé ukázce můžete studovat aerodynamiku míče pro letošní mistrovství světa, jak jej ve své laboratoři otestovala NASA.

Další testy SpaceX a spolupráce s amatéry

V našem seriálu se pravidelně díváme na povedené testy se startem a opětovným přistáním raket společnosti SpaceX. Ani tentokrát vás o jeden test neochudíme. Na videu bude vidět testovací stupeň F9R, kterak stoupá do 1000 metrů, manévruje pomocí výsuvných klapek a opět přistává.

Druhé video ukazuje výsledek týmu amatérů, kteří pomáhali s restaurováním velmi poškozeného videa z přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na mořské hladině. Protože panovalo špatné počasí, podařilo se zachytit signál jen s problémy. Poté, co Elon Musk vyzval lidi po světě, aby se pokusili záznam opravit, podařil se týmu seskupenému na fóru NASAspaceflight.com opravdu nevídaný kousek. Na restaurovaném videu je zřetelně vidět, že se raketě podařilo měkce dosednout na hladinu a chvíli setrvat nad vodou.

Voyager 3

Letos uplynulo už 35 let od průletu sond Voyager kolem Jupiteru. Kdo by neznal video sestavené ze snímků Voyageru 1, když se v březnu 1979 blížila k Jupiteru? Točí se na něm Velká červená skvrna a okolo létají další atmosférické útvary. Tým švédských astronomů pod vedením P. M. Hedéna se letos na jaře pustil do projektu Voyager 3 a výsledek? Ohromující.

Asteroid 2014 HQ124 radarem

V poslední době se daří pozorování asteroidů a kometárních jader pomocí radaru. Nedávno takto bylo nasnímáno jádro komety 209P/LINEAR a na níže uvedeném videu je zase asteroid 2014 HQ124, který patří mezi ty větší, které se na vzdálenost jen o málo větší, než oběžná dráha Měsíce, umí k Zemi přiblížit. Využita byla zčásti i technika snímání, kdy signál vyslaný radioteleskopem v Green Banku zachytil 300m radioteleskop Arecibo na Portoriku. Nejmenší detaily tak mohou mít až 3,6 metru, což je asi jako jeden jízdní pruh na silnici.

Přechod Merkuru

Přechody planet přes sluneční kotouč jsou vidět jen občasně. Nejhezčí jsme zažili v letech 2004 a 2012 v podobě přechodu Venuše přes Slunce. Častejší jsou přechody Merkuru. Nás ten nejbližší čeká 9. května 2016. Co je ovšem neuvěřitelné je fakt, že NASA se podařilo nasnímat přechod Merkuru z povrchu Marsu. Ano, sluneční skvrny pomocí panoramatických kamer vozítek už nikoho nepřekvapí, ale titěrně malý Merkur, to je tedy úlovek.

TWAN Photo Contest a ESO 4K videa

Pokud máte rádi time-lapse videa ve vysoké kvalitě obrazu, nebo váš přístroj dokonce umí UHD rozlišení (2160 řádků), navštivte web Evropské jižní observatoře. Najdete tu nádherná videa ke stažení a klidně stačí i HD 1080 kvalita.
Projekt The World At Night je pojem sám o sobě. Zahrnuje ty nejkrásnější noční scenérie v podání nejlepších astrofotografů.

Děkujeme za shlédnutí. Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »