Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  100 hodin astronomie na Hvězdárně v Ondřejově

100 hodin astronomie na Hvězdárně v Ondřejově

100 hodin astronomie v Ondřejově
100 hodin astronomie v Ondřejově
Observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově se zapojí do projektu 100 hodin astronomie. Na denní obloze budeme pozorovat přes sluneční filtr Slunce, na večerní obloze pak především Měsíc a Saturn, na které před 400 lety poprvé namířil dalekohled Galileo Galilei.

1., 2. a 5. dubna 2009 Pozorování oblohy pro školy a pro veřejnost

Observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově se zapojí do projektu Mezinárodního roku astronomie 2009, který proběhne pod názvem 100 hodin astronomie ve dnech 2. až 5. dubna 2009 po celém světě. Na denní obloze budeme pozorovat přes sluneční filtr Slunce, na večerní obloze pak především Měsíc a Saturn, na které před 400 lety poprvé namířil dalekohled Galileo Galilei. Zveme také astronomy amatéry, aby na dobu našich pozorování přijeli na observatoř se svými dalekohledy, a to na základě předchozí domluvy s Pavlem Suchanem (suchan@astro.cz, 267 103 040, 737 322 815).

Ve středu 1. dubna 2009 od 20:00 do 22:00 nabízíme veřejnosti možnost pozorování oblohy dalekohledem v Západní kopuli historické hvězdárny. Zdarma.

Ve čtvrtek 2. dubna 2009 od 8:30 do 12:00 budeme pozorovat naši nejbližší hvězdu Slunce a bude možné navštívit muzeum, historické kopule a také se podívat na návštěvnickou galerii největšího dalekohledu v České republice. Sraz je vždy na historické hvězdárně. Zdarma. Rezervace škol prosíme na suchan@astro.cz, telefon 267 103 040, 737 322 815.

V neděli 5. dubna 2009 nabízíme od 10:00 do 18:00 pozorování Slunce a prohlídku muzea, historických kopulí a bude také možné se podívat na návštěvnickou galerii největšího dalekohledu v České republice. Od 20:00 do 22:00 pak následuje pozorování oblohy dalekohledem v Západní kopuli historické hvězdárny. Zdarma.

Projekt Mezinárodního roku astronomie 100 hodin astronomie vyzývá amatérské astronomy, pedagogy, profesionální astronomické instituce, planetária, vědecká centra a další k uspořádání akcí během těchto 4 dní po celé světě. Součástí bude také 24 hodinový přenos z největších dalekohledů na planetě přenášený po internetu.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »