Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Kopalův památník v Litomyšli opraven

Kopalův památník v Litomyšli opraven

Původní vzhled z roku 2004
Původní vzhled z roku 2004
Unikátní památník připomínající dvojhvězdu a doplněný displejem citací prof. Kopala, byl poškozen v červenci 2009 přívalem vody. Památník nebylo možno obnovit v původní podobě, ale za to vznikla podoba nová, neméně zajímavá.

Slavnostní odhalení

Památník byl odhalen při příležitosti nedožitých devadesátých narozenin světoznámého astronoma českého původu prof. Zdeňka Kopala 3. dubna 2004, kdy celá Litomyšl žila velkou mezinárodní konferencí o dvojhvězdách, uspořádanou na počest prof. Kopala. Konference se zúčastnila celá řada jeho žáků z univerzity v Manchesteru, kde působil desítky let. Při té příležitosti byl ve večerních hodinách, už za tmy, odhalen při světelné show památník.

V roce 2004 vznikla také internetová prezentace památníku a všech doprovodných akcí na stránkách města Litomyšl.

Při odhalení památníku byla přítomna i redaktorka České rozhlasu Jana Olivová - její rozhlasový příspěvek si můžete přehrát z archivu ČRo (délka 3 minuty, formát *.rm).

Světový unikát

Tmavý obdélník na chodníku ukazuje obrys Kopalova rodného domu. Uvnitř je digitálně posuvný červený text.
Tmavý obdélník na chodníku ukazuje obrys Kopalova rodného domu. Uvnitř je digitálně posuvný červený text.
Připomeňme, že cílem neobvyklého sochařského díla je pomocí světla zdůraznit především již neexistující dům v Havlíčkově ulici - místo narození Z. Kopala. Půdorys domu je po svém obvodu tvořen pomocí světla a pohybujícího se světelného textu. Text byl před loňským poškozením řízen počítačem, zdůrazňoval závažnost teoretické, numerické a vědecké roviny Kopalova výzkumu, ale také dával do souvislostí prostor plastiky současným obyvatelům.

Jako ústřední motiv památníku vytvořili Federico Diaz s prof. Mariánem Karlem plastiku, která přímo symbolizuje Kopalovo ústřední téma: dvě nekulové kapkovité hvězdy, které obíhají kolem společného těžiště a při pohledu diváka z určitého místa se navzájem částečně či úplně zakrývají.

Plastika je světovým unikátem nejen pro svůj obsah, ale také díky materiálu a technologii. Kapkovité hvězdy jsou navinuty z uhlíkového vlákna.

Dvojhvězda blíže k nebi

Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
V roce 2005 došlo koncem léta při zateplování fasády přilehlého objektu k proražení menší z dvojhvězdy. Nutnost opravy vyvolala diskuzi o rozšíření tohoto díla. Na konci diskuse byl krásný vánoční dárek Litomyšlanům, ale i návštěvníkům města v podobě "dvojhvězdy blíž vesmíru".

Obnovená plastika dvojhvězdy se vznáší - je umístěna na subtilní karbonové tyči ve výšce 3,5 metrů nad zemí. Toto umístění podle autora Federika Diaze posiluje ideu pozorování hvězdné oblohy ze země a navíc díky technologickému konceptu užití karbonových vláken je možné vnímat plastiku proti obloze.

Nový půdorys

Podoba nápisů na chodníku po opravě 2010
Podoba nápisů na chodníku po opravě 2010
Bohužel památník utrpěl další poškození v roce 2009. Tentokrát se týkalo pohyblivého světelného textu umístěného na zemi a tvořícího obrys Kopalova rodného domu. Déšť tehdy dokonal již zčásti porouchanou součást tohoto neobvyklého díla. Světelný displej byl poslední záplavou velmi poškozen a jeho oprava by byla neúměrně drahá.

Město Litomyšl tedy připravilo ve spolupráci s původním autorem Federicem Díazem zjednodušenou variantu světelného textu - černý plast s prořezávaným písmem podsvětlený bílým světlem díky odolnému leddiodovému "hadu". Grafický návrh, využívající texty a vzorce spojené s prof. Kopalem, zpracoval v současné době již renomovaný mladý výtvarník z Litomyšle Tomáš Pakosta, který byl i autorem vítězného loga pro nedávné předsednictví ČR v rámci EU. Text je tedy statický a bílý, složený z jednotlivých bodů ("hvězdiček") a viditelný nejlépe v noci, což je v souvislosti s astronomií symbolické. Prosvětlení je nyní patrné v celé délce půdorysné stopy bývalého rodného domu profesora Kopala.

Památník se tedy podařilo opravit a v celé kráse ho můžete vidět v Litomyšli v Havlíčkově ulici u domu č. 1044.

Další informace o Zdeňku Kopalovi a akcích pořádaných na jeho počest nebo v jeho rodišti:



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »