Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ruská astroložka žaluje NASA

Ruská astroložka žaluje NASA

mise ke kometi Tempel 1
mise ke kometi Tempel 1
Na moskevský městský soud byla doručena unikátní žaloba. Astroložka Marina Bajová se domnívá, že americká kosmická agentura NASA omezuje její práva. Ve svém moskevském bytě se připravuje na soud kvůli události, ke které dojde ve vzdálenosti 430 miliónů kilometrů od Země.

4. 7. 2005 se oddělí od americké kosmické sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005) měděný projektil, který se řízeně srazí s kometou Tempel 1 a vyhloubí na povrchu jejího jádra kráter o velikosti fotbalového hřiště. V USA to bude chápáno jako kosmický pozdrav ke Dni nezávislosti, ve vesmíru pak provedou vědci na dálku spektrální analýzu vyvrženého materiálu s cílem pochopit nejen stavbu komety, ale i podmínky, které panovaly v době vzniku naší planetární soustavy.

Astroložka Marina Bajová je přesvědčena, že představitelé NASA dostatečně důvěryhodně neprokázali, že při srážce nebude kometa zničena či nebude změněna její dráha tak, aby nenastala srážka se Zemí. V důsledku těchto obav Marinu silně rozbolela hlava a nemůže spát. Její morální újma je ještě znásobena faktem, že kometa Tempel 1 je jí velice drahá. S touto kometou údajně začal romantický vztah jejího "děduška i babušky".

Marina Bajová říká: "V době občanské války byl můj dědeček komisařem Sergeje Buďonného. Byl to velice vzdělaný člověk, byl to inženýr. Jednou, když se potkali, ukázal mu tuto kometu a prohlásil o ní, že se objevuje vždy v určitém čase. Od té doby se vždy po 66 měsících odehrála v naší rodině nějaká důležitá událost."

Avšak v celé této historce je jedna vážná nepřesnost. V letech občanské války tuto kometu nikdo na celém světě nepozoroval. Po svém objevu v roce 1867 se na dobu 93 let "ztratila". Na své dráze kolem Slunce se totiž v roce 1881 přiblížila k Jupiteru, čímž došlo ke změně její dráhy. Další přiblížení této komety k Jupiteru nastala v letech 1941 a 1953.

Advokát Alexander Molochov prohlásil: "Smysl kosmického práva, které bylo v tomto případě evidentně porušeno, je v tom, že jakékoliv akce v kosmickém prostoru je nutno odsouhlasit se všemi účastníky dohody o kosmickém právu. Podle našich informací tuto misi NASA nekonzultovala s kompetentními státními orgány Ruska, ani s Ruskou kosmickou agenturou."

Ruští vědci v projektu NASA žádný problém nevidí. Pouze v případě, že by byly použity k bombardování komety klasické bomby, bylo by to asi neetické. V žádném případě však Zemi nijaké nebezpečí nehrozí.

Žalobkyně požaduje na NASA finanční kompenzaci za morální újmu v hodnotě 267 miliónů dolarů (což je přibližně cena celého projektu Deep Impact).

Pokud Marina Bajová neuspěje u ruských soudů, je připravena bojovat s NASA i v USA.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

S andělskými křídly

Pozorování polární záře na severním Plzeňsku - Plasy, 11.5.2024

Další informace »