Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta klesá zpět k jádru komety

Rosetta klesá zpět k jádru komety

Jádro komety 67P (15. 5. 2016) ze vzdálenosti 9,88 km
Autor: ESA/Rosetta/NAVCAM

Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní snímky tohoto podivuhodného světa.

15. května 2016 pořídila sonda velmi detailní snímek ze vzdálenosti 10 km. Přístroj NAVCAM má z takové dálky rozlišení pod jeden metr na pixel. Například snímek z úvodu článku (plné rozlišení zde) ukazuje oblast 862 metrů napříč s rozlišením 0,82 m/px. Detailnější kamera OSIRIS má však ze stejné vzdálenosti rozlišení 16 cm na obrazový bod. Snímky z 11. a 17. května jsou opravdu krásné. Navíc se z nich dá porovnat změny, které se na kometě za několik měsíců udály.

První snímek ukazuje poměrně plochá místa zvaná Aker a Khepry nacházející se na větším laloku kometárního jádra. Zřetelně zde pozorujeme vrstvy a místa protnutá prasklinami (například vlevo nahoře). Také můžeme pozorovat množství velkých balvanů ležících na hladčím terénu směrem k horní části snímku. 

Detail jádra komety 67P pořízený 11. 5. 2016 ze vzdálenosti 9,97 km. Autor: SA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail jádra komety 67P pořízený 11. 5. 2016 ze vzdálenosti 9,97 km.
Autor: SA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Na snímku přístrojem OSIRIS z 11. května vidíme podobné útvary, jako na úvodním snímku, ale zde se díváme na část menšího laloku jádra. Kdyby se podařilo podobně detailně nasnímat oblast přistání Phiale, snadno bychom jej na snímku rozlišili, protože je velký asi jako automatická pračka a rozlišení tohoto snímku umožňuje vidět několikrát menší detaily.

Detail komety 67P ze sondy Rosetta 17. 5. 2016 z 9,4 km Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail komety 67P ze sondy Rosetta 17. 5. 2016 z 9,4 km
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Krásný celkový pohled na středovou část jádra komety a také detailní pohled na tutéž oblast níže ukazují balvany popadané z okolí díky erozi. Kontrast erodovaných částí okraje oblasti Imhotep s hladkými plochami níže je opravdu perfektní.

Detail jádra komety 67P v největším zvětšení 11. 5. 2016 Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail jádra komety 67P v největším zvětšení 11. 5. 2016
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blogs ESA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rosetta, 67p, 67P/Čurjumov-Gerasimenko


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »