Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rozhovor: Lukáš Shrbený - Vlastnosti meteorů

Rozhovor: Lukáš Shrbený - Vlastnosti meteorů

Geminida z roku 2006. Autor: Brian Emfinger.
Geminida z roku 2006.
Autor: Brian Emfinger.
Kdo sleduje noční oblohu častěji, jistě si všiml, že meteory mají různé barvy, létají z různých směrů, trvají různě dlouho a jsou různě dlouhé. Tvoří zkrátka pestrou směs a vyznat se v ní není tak úplně snadné. Je nutné mít především velký počet zaznamenaných meteorů. A to astronomové z našeho ústavu mají díky celé síti kamer v republice. Proto se mohl vlastnostmi především meteorů z rojů ve své disertační práci zabývat Mgr. Lukáš Shrbený z Astronomického ústavu AV ČR.

Na čem závisí jak dlouhá je stopa meteoru na obloze?
Tak to závisí především na počáteční hmotnosti a počáteční rychlosti meteoru, se kterými vstupuje do zemské atmosféry. Čím je meteor hmotnější, tím delší dobu trvá, než spotřebuje veškerou svou hmotu na záření. A naopak čím je meteor rychlejší, tím větší tření o vzduch vzniká a tím rychleji se jeho původní hmota vyzáří. To znamená, že hmotnější a pomalejší meteory vydrží delší dobu zářit.

Proč některé meteory na obloze letí rychleji a jiné pomaleji?
Trvání meteoru závisí už na tom, co jsem uvedl v předchozí odpovědi a také na tom, pod jakým úhlem se naše Země střetne s tímto meziplanetárním tělískem. Pokud je let meteoru ovzduším strmý, tedy pokud letí přibližně kolmo k zemskému povrchu, jeho trvání je kratší. Zatímco když je jeho dráha přibližně tečná, rovnoběžná se zemským povrchem, pak je jeho trvání delší a déle vydrží hořet.

Někdy mají meteory velice nápadné barvy a každý meteor svítí trochu jinou barvou. Čím jsou ty různé barvy způsobeny?
Je to jednak dané složením atmosféry v těch výškách, kde meteory svítí, a potom také chemickým složením jednotlivých meteorů. Každý meteor má totiž jiné chemické složení a v závislosti na tom jaké obsahuje prvky, takové produkuje záření. Může být třeba zelené, oranžové, žluté nebo čistě bílé.

Dá se tedy říct, že meteory určitého roje mají stejnou barvu?
Říci se to dá. Ví se, že tělíska jednoho roje pochází z jednoho společného mateřského tělesa. Musí mít tedy přibližně stejné chemické složení. Například velká část meteorů roje Leonid má nazelenalou barvu.

Dopadají ze všech meteorických rojů tělesa až na povrch Země?
Právě naopak, ze žádného nedopadají. Z meteorických rojů nemáme ve sbírkách vůbec žádné meteority - jedině, že by se tam nalézaly a my nevěděli, že patří k mateřskému tělesu některého roje. Meteority z rojů nemáme proto, že roje jsou tvořeny převážně křehkým kometárním materiálem, který nepřežije atmosférický průlet. Takže tato tělesa se v atmosféře zcela rozpráší a shoří a na zem nedopadne žádný meteorit.

Proč vznikají roje právě z kometárních těles a ne z planetek?
To je dané tím, že se z komet při jejich přiblížení ke Slunci odpařuje voda, a tím se uvolňuje prach, ze kterého je kometa složena. Prach se postupem času rozprostírá podél celé dráhy komety. Když Země prochází tímto oblakem částic pravidelně vždy v danou dobu roku, tak můžeme pravidelně tato tělesa sledovat v atmosféře jako meteory daného roje.

Když po obloze prolétá meteor, dá se zjistit z jeho stopy a z jeho světla z jakého druhu tělesa přilétá?
Pouze z atmosférické dráhy to říci nemůžeme. K tomu abychom mohli říci něco více o jeho složení, o složení materiálu, který způsobil ten meteor, tak musíme mít další data. Například fotografii spektra meteoru. Další možností jak přiřadit meteor k mateřskému tělesu, jsou rojové meteory. U nich na základě vícestaničního pozorování a spočítání atmosférické dráhy můžeme určit dráhu i v meziplanetárním prostoru a porovnat ji se známými drahami komet. Tak se dá poznat, jaké tělísko pochází z jaké komety.

Světelná křivka meteoru roje Geminid zaznamenaná celooblohovým čidlem jasu a fotografie její atmosférické dráhy. Několik desetin sekundy kolem času 0,9 s je vidět periodická změna jasnosti.
Světelná křivka meteoru roje Geminid zaznamenaná celooblohovým čidlem jasu a fotografie její atmosférické dráhy. Několik desetin sekundy kolem času 0,9 s je vidět periodická změna jasnosti.
Existují i detailní měření změn jasnosti meteorů během jejich průletu atmosférou. Proč se meteory různých rojů chovají různě?
To je dáno především složením materiálu tělísek, která jsou většinou velmi porézní a při průletu atmosférou se rozpadají na menší částice. Po rozpadu se pak ty malé částice snadněji odpařují a efektivněji vyzařují světlo. Proto dochází během letu meteoru k náhlým zjasněním. Protože každý meteor má jinou velikost, jinou porózitu a jinou vnitřní strukturu a stejně tak různé roje mají různou vnitřní strukturu rozložení hmoty, proto jsou každé meteory jiné. Například rychlé kometární meteory končí jasným výbuchem, což je ve skutečnosti rozpad tělesa na malé částice, které se potom rychle odpaří. Na druhou stranu pevnější tělesa pocházející z roje Geminid tyto koncové výbuchy nemají tak časté a když už pozorujeme koncový výbuch Geminidy, tak je velmi slabý.

Čím vznikají u některých meteorických rojů tzv. periodické změny jasu, kdy se opakovaně meteor během průletu zjasňuje a zeslabuje?
Tento problém ještě není zcela pochopen a vyřešen. Je několik teorií, kterými se to dá vysvětlit. Předpokládá se, že tyto změny mohou být způsobeny rotací nepravidelného tělesa meteoroidu v atmosféře. Nebo je to dáno vlastnostmi materiálu, který se nerovnoměrně odpařuje, tím pádem to těleso chvíli svítí jasněji a chvíli méně jasně.

Na otázky Petra Sobotky odpovídal Mgr. Lukáš Shrbený, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR. Převzato z www.asu.cas.cz.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »