Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Stromy na Marsu!

Stromy na Marsu!

Je na Marsu zivot?
Je na Marsu zivot?
Před týdnem NASA škrtla 4 miliony dolarů z rozpočtu plynoucího na provoz marsovských vozítek. Ušetřené finanční prostředky budou věnovány na diagnostiku a léčbu zraku zaměstnanců NASA podílejících se na projektu. Důvodem je jejich fatální selhání při analýze snímků z Marsu.

Hlavní představitelé NASA totiž při svém pravidelném brouzdání po internetu našli blog amerického psychotronika, esoterika a bystrozraka T. Greena, který zveřejnil svůj převratný objev, že na Marsu jsou stromy. Svými neobyčejnými duševními schopnostmi zesílil rozlišení svého dalekohledu a přímo z centra Los Angeles na povrchu Marsova kotoučku spatřil zelené koruny stromů.

NASA okamžitě navrhla T. Greena na Nobelovu cenu a jmenovala ho do čela nového týmu. Protože NASA nemá žádné pochyby o Greenově fenomenálním objevu, okamžitě dala příkaz zničit všechny fotografie Marsu a vůbec všechna dosud získaná data o této planetě jako bezcenná.

Vědecké bádání na Marsu fatálně selhalo, když si stromů nevšimlo a jediným řešením je poslat na planetu lidskou posádku. I tento záměr ale NASA pod tíhou nezpochybnitelných Greenových argumentů přehodnotila. Vzhledem k tomu, že Mars je plný vysokých stromů, nebude na něj vyslána expedice lidí, ale opic. Ty se jak známo v korunách stromů pohybují lépe. Jejich nižší vědecké vzdělání nebude překážkou, protože T. Green bude jejich počínání do nejmenších detailů sledovat svou silnou myslí napojenou na největší dalekohled světa VLT v Chile.

Dnes je 1. dubna 2008 a výcvik opičích astronautů, tzv. opičonautů bude dokončen za rok 1. dubna 2009. Výprava odstartuje 1. dubna 2010 a k Marsu přiletí 1. dubna 2011. Do té doby chce NASA urovnat spory s Greenpeace, která vyhrožuje, že na planetu pošle všechny své stoupence, aby se přivázali ke kmenům stromů. Největší světoví státní i soukromí znečišťovatelé tuto aktivitu Greenpeace naopak podporují.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »