Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Těsný průlet asteroidu 2014 RC

Těsný průlet asteroidu 2014 RC

Asteroid 2014 RC na snímku dalekohledu FRAM Autor: FRAM/GLORIA/Martin Mašek
Asteroid 2014 RC na snímku dalekohledu FRAM
Autor: FRAM/GLORIA/Martin Mašek
V noci ze 7. na 8. září se kolem Země těsně protáhl balvan o rozměrech přibližně 20 metrů. Asteroid označený 2014 RC byl nejblíže asi 40 000 km.

dráha asteroidu 2014 RC v blízkosti Země Autor: NASA/JPL-Caltech
dráha asteroidu 2014 RC v blízkosti Země
Autor: NASA/JPL-Caltech
V případě tohoto asteroidu šlo o velmi těsný průlet, neboť v podobné vzdálenosti už se například pohybují družice na geostacionární dráze (na obrázku vpravo zelená elipsa). Těleso se pohybovalo nad jižní polokoulí, takže satelity nemohlo v žádném případě ohrozit. Planetka byla podobně velká jako těleso, které v únoru 2013 vybuchlo poblíž ruského města Čeljabinsk.

Asteroid se podařilo vyfotografovat Martinu Maškovi pomocí vzdáleného robotického dalekohledu FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR v Argentině (viz. snímek nahoře).
V ČR planetku snímal Milan Antoš z Jablonce nad Nisou.
Vzdáleně jej snímal také kolega ze Slovenska Marián Urbaník, který si pro změnu pronajal iTelescope v Austrálii.

Vzhledem k tomu, že planetka Zemi pouze minula, vrátí se i v budoucnu, ale doposud nebyla vypočtena žádná kolizní možnost. Astronomové budou balvan i nadále sledovat a dráhu případně upřesní.

Další informace na webu NASA: http://neo.jpl.nasa.gov/news/news184.html




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 2014 RC


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »