Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Jasný signál k ochraně noční oblohy

Jasný signál k ochraně noční oblohy

Poster konference
Poster konference
Polské město Bialsko-Biala hostilo ve dnech 13. až 15. září 2012 účastníky již 12. Evropského sympozia na ochranu noční oblohy, kteří přijeli z Evropy, ale také například z USA a Japonska. Polsko má od roku 2009 vyhlášenu spolu s Českou republikou Jizerskou oblast tmavé oblohy, která je první přeshraniční oblastí tohoto typu na světě. Na podzim tohoto roku se připravuje vyhlášení Parku hvězdné oblohy v polském Národním parku Bieszczady, kde je jedno z nejtmavších míst Evropy s téměř přírodním nočním životním prostředím. Na sympoziu byla přijata zásadní deklarace, se kterou se nyní můžete seznámit.

Text byl navržen Dr. Janem Hollanem a spolu s jeho hlasem k přijetí pomohly další dva české hlasy. Celoevropsky se připravuje možnost, aby se k tomuto prohlášení mohla přidat i veřejnost, na astro.cz o tom budeme informovat.


My, účastníci Sympozia na ochranu noční oblohy:

Vyzýváme Mezinárodní asociaci pro tmavou oblohu (IDA) a všechny příslušné instituce, aby přijaly pravdivou (tj. vědeckou) definici světelného znečištění. Světlo uměle přidané do venkovního prostředí v noci je vážnou škodlivinou.

Vyzýváme všechny zákonodárné orgány, aby nepovolovaly vyzařování světla, které pochází z venkovního osvětlení, vodorovně nebo nahoru. Bylo už dávno vědecky prokázáno, že jakékoliv argumenty proti tomuto jsou nesprávné a také potvrzeno vynikajícími zkušenostmi ze zemí s těmito předpisy: Slovinsko a většina italských provincií.

Doporučujeme vypínat světla nebo alespoň je ztlumit 3x nebo více, když je nikdo nebo téměř nikdo nepoužívá. Zdůrazňujeme, že jakékoli plochy s jasy 10x a více silnějšími než je jas silnice, jestliže jsou v zorném poli, popírají účel venkovního osvětlení, jsou nepříjemné pro lidi a nebezpečné pro provoz. To se mimo jiné týká reklam a osvětlení budov.

Domníváme se, že mít umělé osvětlení oken zvenku v noci nižší než 0.2 lx je základním lidským právem.


Na sympoziu byly předneseny některé zajímavé příspěvky a novinky. Na nejjižnějším chorvatském ostrovu Lastovo byla vyměněna všechna svítidla na plně cloněná, která nevyzařují nad hladinu obzoru. Tento krok zde byl více než nutný, protože Lastovo je jedním z mála míst v Evropě, kde se dá obloha považovat za přírodní. Protože k jasu oblohy nad pozorovatelem přispívá nejvíce světlo, které přichází z dálky pod malým úhlem (tudíž prochází silnější vrstvou atmosféry a má větší šanci se rozptýlit), ostrov Lastovo tak paradoxně přispěl k snížení světelného znečištění u "sousedů", kteří naopak Lastovu oblohu projasňují. Z Lastova je naopak vidět světelné znečištění způsobené italským městem Bari ve vzdálenosti 180 km!

Byla představena metoda měření světelného znečištění pomocí pozorování komet. Metoda sice není dokonalá a pro určité případy se s přístroji rozchází až o magnitudu, což je pravděpodobně dáno tím, že komety se zpravidla nenacházejí v zenitu, kam naopak míří přístroje, ale má výhodu, že je použitelná retrospektivně pomocí historických pozorování.

Na sympoziu byla také poprvé světu představena připravovaná česko - slovenská Beskydská oblast tmavé oblohy. Ta spatří tmu světa 4. 3. 2013!

O sympoziu také v reportáži místní polské televize ZDE.

Pokud byste se chtěli jakkoliv zapojit i Vy, máte možnost. Můžete se k prohlášení podepsat na stránce web77.eu/ida (vyplňte kolonky úplně dole).




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jizerská oblast tmavé oblohy


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »