Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  V sobotu 21. května se odehraje Astronomický den na Jizerce

V sobotu 21. května se odehraje Astronomický den na Jizerce

Pozorování Slunce na Jizerce. Zdroj: KaL.
Pozorování Slunce na Jizerce. Zdroj: KaL.
V pořadí již třetí astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy navazuje na loňský úspěšný první ročník stejnojmenné akce. Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka, pobočkou České astronomické společnosti si vás dovolují srdečně pozvat na odpolední program spojený s pozorováním Slunce, přednáškami a výstavou obrazů i další techniky. Neméně důležitým bodem programu by mělo být večerní pozorování, na němž bude k dispozici mimo jiné jeden z největších převozných dalekohledů v ČR s průměrem téměř 0,5 metru. Do hlubin vesmíru bude možné nahlédnout i největším mobilním binarem s výměnnými okuláry o průměru 125 mm a řadou dalších obdivuhodných přístrojů.

Plakát k akci 3. Astronomický den na Jizerce
Plakát k akci 3. Astronomický den na Jizerce
Pokud jedete vlastním vozem, nezapomeňte, že vjezd do osady je zakázán, auto lze nechat na Mořině, což je na začátku obce pod Bukovcem a odtud je to jen kilometr příjemné chůze z kopce.

Kyvadlová doprava na Astronomický den na Jizerce 21. května 2011

Autobusová kyvadlová doprava na Astronomický den na Jizerce je zajištěna na trase Kořenov, nádraží ČD - Polubný, kostel - Jizerka, parkoviště na Mořině. Autobus je označen SKIBUS REJDICE. Odjezdy z Kořenova ve 12, 13, 14, 15, 16 a 17 hodin. Odjezdy z Jizerky ve 12:30, 13:30, 14:30, 15:30, 16:30 a 17:30. Večer odjíždí autobus od Sklárny na Jizerce ve 21:45 do Tanvaldu k poslednímu vlaku do Železného Brodu a Turnova. Jízdné na trase Kořenov - Jizerka nebo obráceně je 20 Kč. Noční jízda do Tanvaldu podléhá platnému tarifu.

Program:

  • 13:00: pozorování Slunce (ve viditelném světle a v čáře h-alfa), výstava fotografií a techniky
  • 14:00: přednáška "Jizerská oblast tmavé oblohy aneb chraňme tmu" (M. Gembec)
  • 14:30: přednáška "Cesta do hlubin času" (o Zemi, geologii a meteoritech - J. Haloda)
  • 16:00: přednáška "Start raketoplánu Endeavour s českým Krtečkem na palubě" (P. Suchan)
  • 17:00: přednáška "Aktuální objekty na obloze aneb na co se můžeme těšit večer" (A. Majer)
  • 21:00: večerní pozorování - planeta Saturn s prstencem a měsíci
  • 22:00: pozorování vesmírných objektů (galaxie, mlhoviny, hvězdokupy)

Akce probíhá za podpory Hotelu Panský dům - Jizerka a za finanční podpory města (projekt Jablonec nad Nisou 2011). Program je zdarma.

Galerie fotografií z loňského roku

Převzato: Klub astronomů Liberecka.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »