Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2011

11. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 14. 3. do 20. 3. 2011.

Měsíc je před úplňkem. Nad západním obzorem září Merkur a Jupiter. Celou noc je viditelný Saturn a za ranního svítání můžeme ještě vidět Venuši. Na Slunci jsou stále velké skvrny. Ve středu má přistát Sojuz TMA-01M. U Merkuru má v pátek zakotvit sonda MESSENGER!

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. března 2011 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úplňku v sobotu 19. 3. a zároveň je v přízemí (asi 356 tisíc km), bude tedy opět o něco větší a jasnější (průměr 0,56°, -12,67 mag).

Planety viditelné okem: Merkur (-0,9 mag) je nyní večer opravdu dobře viditelný. Za soumraku, po 18:30 SEČ, je téměř 10° vysoko nad západním obzorem a navíc je v jeho nedalekém sousedství Jupiter (-2,1 mag). Fáze Merkuru je nyní úbývající úplněk, velikost se mění mezi 6-8".
Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny vychází už po setmění. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počáteční část by mohla být viditelná většími dalekohledy, přibližný čas, kdy pozorovat její začátek (nejjasnější část) najdete na na AF.
Venuše (-4,0 mag) září nízko nad východojihovýchodem za svítání před šestou. Pozorování je vzhledem ke sklonu ekliptiky obtížnější (výška 4° na začátku občanského soumraku (Slunce 6° pod obzorem).

Dění na Slunci můžete sledovat z mnoha zdrojů. Na prvním místě uvádím portál Spaceweather.com, dále bychom mohli jmenovat portál shrnující vše podstatné z vlivu slunečního větru na Zemi na stránce týmu MBK. Aktuální pohled na celé Slunce poskytují družice STEREO a SOHO/SDO. Přehled dění na Slunci a vlivy na magnetické pole Země shrnují denní reporty Jana Alvestada.
19. března probíhá tzv. Sun-Earth Day.

Kosmonautika:

Výročí:

  • 16. března 1966 (45 let) odstartovali v lodi Gemini 8 astronauti Neil Armstrong a David Scott. První jmenovaný se později stal prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. Astronauti zvládli při letu Gemini 8 spojení s bezpilotním raketovým stupněm Agena i následné nekontrolovatelné roztočení lodi a nouzové přistání u Japonska (zdroj: MEK).
  • 16. března 1926 (85 let) se uskutečnil první start rakety na kapalné palivo Roberta Goddarda.

Tento týden bychom měli s předstihem před rovnodenností zaznamenat stejně dlouhý den a noc, např. pro autora článku to nastane 18. března (Slunce vychází v 6:08 a zapadá v 18:08).

Mapa oblohy na březen s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gemini 8, Robert Goddard


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »