Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2014

22. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 28. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 28. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 26. 5. do 1. 6.

Měsíc bude kolem novu. Večer končí viditelnost planety Merkur. Hned po setmění můžeme pozorovat Jupiter, Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Večer je k vidění také kometa C/2012 K1 (PanSTARRS). Aktivita Slunce je nízká. Stanici ISS potkáte jen na brzké ranní obloze.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. května ve 22:00 SELČ.

Měsíc, Merkur a Jupiter v sobotu 31. května večer. Stellarium, Ľubomír Leňko Autor: Martin Gembec
Měsíc, Merkur a Jupiter v sobotu 31. května večer. Stellarium, Ľubomír Leňko
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v novu ve středu 28. května. Jeho ranní viditelnost v pondělí vedle Venuše je spíše zajímavostí pro ptáčata. Večerní oblohu začne zdobit tenký srpek koncem týdne. V pátek 30. května večer bude asi 7° vlevo dolů od Merkuru velmi nízko na severozápadě. V sobotu večer, 31. května, bude 8° pod Jupiterem a asi 15° vlevo od Merkuru.

Planety:
Merkur (cca 1 mag) je večer nízko na severozápadě.
Jupiter (−1,9 mag) je večer nad západním obzorem. S červenou skvrnou GRS se můžete potkat např. v úterý, kdy tranzituje ve 21:20. Z úkazů měsíčků můžeme doporučit v pondělí 26. května konec přechodu stínu Io ve 21:52.
Mars (−0,6 mag) je večer nad jihem. Kotouček má 12 úhlových vteřin. Zajímavá je fáze planety (asi desetina chybí), protože je poblíž kvadratury.
Saturn (0,2 mag) ve Vahách se dá dobře pozorovat již po setmění.
Venuše (−4 mag) se ráno nachází 2° nad východním obzorem. Uvádíme ji spíše pro zajímavost.

Mapka k vyhledání komety 2012 K1 PanSTARRS ve 22. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Mapka k vyhledání komety 2012 K1 PanSTARRS ve 22. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Pokračuje dobrá viditelnost komety C/2012 K1 (PanSTARRS). Jak je vidět na přiložené mapce (vpravo), vyhledání komety nám nyní usnadňují zadní kola Velkého vozu (Dubhe a Merak), pod nimiž leží slabší hvězda psí UMa a později v týdnu pomůže hvězda omega UMa. Polohy komety platí pro 23 SELČ daného dne.

Aktivita Slunce je nízká. Za poslední týden nedošlo k žádné změně, pokud jde o počet a velikost skvrn, maximálně došlo k ústupu, výjimkou je pomalu zapadající oblast skvrn, kde došlo i k silnější erupci o víkendu. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS se přesunuly na ranní oblohu, přesněji na dobu mezi půlnocí a čtvrtou hodinou, v noci na neděli bude jeden přelet od jihu na východ viditelný už v 0:12.

Kosmonautika:

Výročí

  • 28. května 1959 (55 let) se z letu nad hranici 100 km do vesmíru poprvé úspěšně vrátila dvojice opičích pasažérů Able a Miss Baker. Byly to obtížné začátky, při kterých bohužel zahynulo několik opic, ať už pro selhání raket, nebo padákových systémů. Let dvojice Able a Baker je prvním, kde došlo k úspěšnému přistání. Bohužel Able musel být 3 dny na to operován pro zanícení z jedné elektrody a po operaci uhynul. Baker se dožila požehnaného věku 27 let. Able je dnes vystaven v muzeu kosmonautiky ve Washingtonu.
     
  • 29. května 1974 (40 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 22. Sonda po dobu více než roku snímkovala povrch Měsíce z různých výšek.
     
  • 29. května 1919 (95 let) nastalo úplné zatmění Slunce, při němž sir Eddington pořídil fotografie hvězd v okolí Slunce. Snímky dokázaly platnost Einsteinovy obecné teorie relativity uvěřejněné o čtyři roky dříve. Gravitace Slunce zde ohýbá světelný paprsek hvězdy natolik, že se při zatmění promítá kousek jinam, než když tam Slunce není přítomno.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety Jupiter, Mars a Saturn
  • Výročí: John Couch Adams

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luna 22, Albert Einstein


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »