Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2012

25. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 20. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 20. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6.

Měsíc po novu uvidíme na večerní obloze. Solidní viditelnost má Merkur, výše je Mars a nejlépe je večer vidět Saturn. Ráno se dá pomalu hledat Jupiter a Venuše, která je ale lepší přes den nebo v dalších týdnech. Pokračuje viditelnost NLC. Začíná astronomické léto. Přelety ISS končí nad jihozápadem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý v novu. V pondělí vyšel Měsíc poblíž Venuše, to nabízí příležitost pro denní pozorování. Mladý srpek Měsíce se vynoří v druhé polovině týdne na večerní obloze. Vzhledem k jeho poloze pod ekliptikou bude obtížně viditelný.

Planety:

Merkur (0 až 0,3 mag) je tento týden úhlově slušně vzdálen od Slunce. Jeho jasnost již sice poklesla, ale pořád se dá dobře vyhledat jak přes den za dobrých podmínek, tak večer po západu Slunce. Pozorovací čas bude optimální někdy po 22. hodině.
Mars (0,8 mag) v souhvězdí Lva uvádíme spíše pro úplnost. Večer je 25° nad jihozápadem a na 7" velkém kotoučku stěží něco rozlišíme. Lépe si snad povšimneme fáze asi 90 % (kotouček není přesně kulatý).
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica se večer nachází asi 30° vysoko nad obzorem a pomalu se kloní k jihozápadu. Pro toto období je to ideálně viditelná večerní planeta.
Jupiter (-2 mag) můžeme hledat ráno na východě. Nachází se o něco výše než Venuše a pod Plejádami.
Venuše (-4,4 mag) je obtížně viditelná ráno na východě. Za dodržení bezpečnostních opatření je dobře viditelná i ve dne. Je však třeba vyřešit odstínění Slunce a pohon dalekohledu, aby se do zorného pole nepřesunulo Slunce.

Slunce ukazuje tu lepší tvář. Je dostatečně aktivní, na povrchu se vyskytuje řada skvrn různé velikosti. Silné erupce ale nenastávají. Další vývoj slunečních skvrn sledujte online na snímku z SDO.

Přelety ISS končí tento týden nad jihozápadem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Čína vyslala na oběžnou dráhu loď Shenzhou 9 s třemi kosmonauty, přesněji řečeno dvěma a jednou kosmonautkou. Start rakety CZ-2F se uskutečnil 16. června, přesně 49 let po startu první kosmonautky Valentiny Těreškovové. Poslední zprávy uvádějí, že loď po startu obíhala po eliptické dráze a ta měla později přejít na přibližně kruhovou tak, aby se mohla loď spojit s kosmickou stanicí Tiangong 1. Připojení je plánováno v pondělí v 9 SELČ.
     
  • 16. června přistál na základně Vandenberg po 15 měsících v kosmu americký vojenský miniraketoplán X-37. Letoun je asi čtyřikrát menší než nedávno odstavená flotila raketoplánů NASA. Jeho druhý let, který právě skončil trval úctyhodných 468 dní. Prohlédnout si můžete video a obrázky po přistání.
     
  • 13. června úspěšně odstartovala rentgenová družice NuSTAR z podvěsu letounu pomocí rakety Pegasus-XL. Hlavním úkolem družice je výzkum supermasivních černých děr, sledování supernov a zdrojů záblesků gama a také mapování zbytků po výbuchu supernov.
     
  • Tento týden jsou v plánu další dva starty raket. Na mysu Canaveral se chystá v pondělí ke startu raketa Atlas 5 s vojenskou družicí NROL-38. Na Bajkonuru to má být v úterý start rakety Proton-M/Briz-M s geostacionární družicí ASTRA-4B (SES-5).
     

Výročí:

  • 24. června 1927 (85 let) se narodil americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Martin Lewis Perl. Jeho doménou je fyzika elementárních částic, zejména leptonů. Roku 1975 objevil tauon (tau lepton), což je nestabilní, záporně nabitá částice. Fyzici dnes pomocí urychlovačů částic pomáhají astrofyzikům poznávat mladý vesmír krátce po svém vzniku. Nejvýkonnější je evropský urychlovač LHC. Tauon byl objeven v roce 1995 na lineárním urychlovači Univerzity ve Stanfordu SLAC.
     

NLC, noční svítící oblaka byla dobře viditelná v minulém týdnu a sezóna pokračuje. Více o nich v galerii a samostatném článku.

Letní slunovrat, začátek astronomického léta, nastává 21. června v 1:09 SELČ.

Výhled na příští týden:

  • Merkur v elongaci
  • výročí: NEAR - Mathylde průlet
  • výročí: Carl Friedrich von Weizsäcker
  • výročí: Alexis Bouvard

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

/a




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »