Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2015

28. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 8. července 2015 ve 22:30 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 6. 7. do 12. 7. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je výše jasná Venuše, níže k obzoru je slabší Jupiter. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihem. Aktivita Slunce se zvýšila především s ohledem na výskyt menších skvrn. Stále platí upozornění na možný výskyt nočních svítících oblak. Ačkoli sonda New Horizons zaznamenala anomálii a přepla se dočasně do nouzového režimu, na konci týdne bychom již měli mít opravdu hodně detailní snímky Pluta a Charona. ISS má nové zásoby.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 8. července. Čekají nás krátké bezměsíčné noci zhruba v druhé polovině týdne.

Planety:
Venuše (-4,5 mag) se blíží svému nejvyššímu jasu. Jupiter (-1,8 mag) je o něco blíže obzoru.
Saturn (0,3 mag) je nejvýše již za soumraku před 22. hodinou.

Aktivita Slunce je střední a především se na viditelné části slunečního disku vyskytuje množství menších skvrnek. Sledujte skvrny dalekohledem s patřičným filtrem nebo na aktuálním snímku SDO.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden jsme se bez nich prakticky museli obejít, vyskytovala se jen na obloze v zemích severně od nás. Ovšem co není, může být. Podrobnosti o NLC.

Kosmonautika

  • Neděle přinesla nepříjemné překvapení v podobě zprávy, že sonda New Horizons se přepnula do nouzového režimu. To by samo o sobě tak hrozné nebylo. Sonda má záložní počítač, na který přešla a se Zemí komunikuje, ale necelých deset dnů do průletu kolem Pluta je to nepříjemná zpráva, především pro nás laiky. Nezbývá, než věřit, že odborníci brzy obnoví běžný provoz sondy, protože snímky, které pořizovala, byly stále zajímavější.
  • Důležitá zpráva z hlediska dalšího provozu ISS přišla také v neděli, kdy se k ní úspěšně připojila nákladní loď Progress M-27M. Dalo by se s nadsázkou říci, stačí dvě nehody předchozích zásobovacích lodí, a už je ISS ve všech zprávách, ale to je prostě úděl novinářů, které asi musí zajímat jen senzace. Na stanici se tedy nic nemění, pokud jde o normální provoz.

Výročí

  • 7. července 1950 (65 let) se narodil japonský amatérský astronom Yuji Hyakutake. Jeho jméno není jistě třeba astronomům připomínat, nese ho jedna z nejhezčích a nejjasnějších komet 20. století, C/1996 B2 (Hyakutake). Kometa byla tak nějak jeho vysněným cílem. Nezáleželo mu na tom, po kom se kometa jmenuje, jen to, že byla nakonec tak jasná a obdivovalo ji tolik lidí, to bylo pro něj tou největší odměnou. Yuji však zemřel již roku 2002 a tak nám zbyla alespoň vzpomínka v podobě jeho slavné komety.
  • 10. července 1780 (235 let) se narodil fyzik a astronom František Ignác Kassián Halaška. Ve 30. letech 19. století fakticky řídil všechny univerzity tehdejší monarchie. Jinak to byl nadšený fyzik zastávající její názornou výuku. V Brně a později v Praze založil hvězdárnu, z které prováděl pozorování astronomická i geofyzikální. Zasloužil se také knihou o zatměních Slunce v první polovině 19. století.
  • 10. července 2010 (5 let) proletěla sonda Rosetta kolem asteroidu Lutetia. Před návštěvou sondy DAWN u Vesty a Ceres šlo o největší zdokumentovanou planetku o rozměru přibližně 120×100 km. Jak známo, Rosetta nyní pracuje u komety 67P.
  • 11. července 1990 (25 let) odstartovala observatoř Gamma. Šlo o francouzsko-sovětský projekt vesmírné gama observatoře se třemi dalekohledy. Mezi roky 1990 a 1992 se věnovala nejenergetičtějším zdrojům, jako je střed Galaxie, Cygnus-X1 nebo Slunce v maximu aktivity. V letech 1991 - 2000 pracovala na oběžné dráze výkonnější Compton Gamma Ray Observatory. Dnes se oboru gama věnuje družice Swift Gamma-Ray Burst Mission.

Výhled na příští týden

  • New Horizons prolétá kolem Pluta
  • Výročí: první snímky Marsu (Mariner 4)
  • Výročí: družice Badr-1
  • Výročí: raketa Proton
  • Výročí: daguerreotypie hvězdy Vega
  • Výročí: setkání posádek Sojuz-Apollo
  • Výročí: družice Rohini
  • Výročí: Zond 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Hyakutake, Lutetia


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »