Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 18. července 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 19. července ve 21:52 SELČ. Ještě v pondělí 16. července večer najdeme srpek Měsíce jen 8 stupňů východně od Venuše. S Jupiterem se Měsíc setká v pátek 20. července.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0,2 mag) vrcholí nad jihem po 23. hodině. Velmi jasný Mars (−2,7 mag) najdeme nízko na jihovýchodě. Neptun a Uran jsou vidět nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 17. července ve 22:47 začíná přechod Io a ve 23:16 končí zatmění Europy. 18. července ve 23:21 končí zatmění Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 18. července ve 21:15 a 20. července ve 22:50.

Aktivita Slunce je nízká, setkat se dá jen s pěknými protuberancemi v h-alfa dalekohledu. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka možná uvidíme naposledy, poslední týden přinesl jen slabé úkazy nízko nad obzorem. Připomínáme, že další fotografie najdete na spaceweather.com, pozorování z ČR shromažďuje web ukazy.astro.cz. Vyhlížejte za jasných večerů a svítání stříbřitá oblaka nad severem, nejlépe asi hodinu po západu Slunce, nebo před jeho východem.

Komety C/2017 S3 PanSTARRS a 21P/Giacobini-Zinner
Tak když už to vypadalo, že kometa 2017 S3 se rozpadá a slábne, tak zřejmě další rozpad umožnil její opětovné zjasnění, jak jsme měli možnost zaznamenat v minulém týdnu. Např. v pátek byla kometa jen slabá, o den později jevila výrazně hustou komu zelené barvy. Mapa k vyhledání komety 2017 S3.
Kometa Giacobini-Zinner je stále pěkně viditelná, především díky poloze vysoko na obloze. Prochází souhvězdím Kefea a je potřeba si na ni v hustém hvězdném poli počíhat s podrobnou mapkou. Mapa k vyhledání komety 21P.
Jinak na jižní obloze je ještě pěkná kometa NEOWISE. Viz foto.

Kosmonautika

Čína pokračuje ve vysoké kadenci startů. Aktuálně jich má více, než jakákoli jiná země (kolem dvacítky). V pondělí dokonce startovaly hned dvě čínské rakety. Raketa CZ-2C vynesla dvě pákistánské družice PRSS-1 (Pakistan Remote Sensing Satellite) a PakTES-1A (Pakistan Technology Evaluation Satellite). O pár hodin později CZ-3A vynesla další družici čínského navigačního systému Beidou.

Nákladní loď Cygnus ukončila své působení u ISS v rámci mise OA-9. Nejprve na padesát sekund zapálila své motory, což bylo vůbec poprvé v případě této lodi a trochu zvedla výšku stanice. Pak došlo k jejímu oddělení a shoření v atmosféře.

V úterý 10. července proběhl velmi úspěšný start nákladní lodi Progress MS-09. Ta letěla poprvé po superrychlém letovém profilu, kdy se po něco málo více, jak dvou obězích, dostala k ISS a už za necelé čtyři hodiny od startu byla spojena s ISS. Standardně trval rychlý letový profil 6 hodin a klasický dva dny. Umožnila to přesnější verze rakety Sojuz 2-1A.

22. července má odstartovat z Floridy raketa Falcon 9 s družicí Telstar 19 Vantage. Start je v plánu v 7:50 našeho času.

Výročí

21. července 1973 (45 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 4. Vzhledem k výrobní vadě palubního počítače však nedošlo k zažehnutí brzdícího motoru nad povrchem planety a sonda tak pouze proletěla. Pořídila 12 záběrů a odesílala další měření, ale poté byla ztracena na dráze kolem Slunce.

Výhled na příští týden 

  • Zatmění Měsíce a opozice Marsu
  • Výročí: Arnošt Dittrich
  • Výročí: Mars 5
  • Výročí: Syncom 2
  • Výročí: Skylab 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 4, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »