Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2016

41. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 12. října 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je také Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit setkání Merkuru a Jupiteru. Na Slunci jsou nějaké skvrny. K Marsu přilétá ExoMars 2016. Blue Origin zvládla abort test za letu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 16. října 2016 v 6:23 SELČ.

Planety:
Venuše (–4 mag) zůstává ve Vahách a pomalu dohání Saturn (0,5 mag) v Hadonoši, který od ní bude koncem týdne už jen 15°. Obě planety jsou večer jen nízko na jihozápadě. Mars (0,2 mag) se pohybuje ve Střelci mezi kulovou hvězdokupou M 22 a tzv. čajovou konvicí.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc. Bude ale na ně docela zářit přibývající Měsíc
Týden začíná ranním setkáním planety Merkur (–1 mag) a Jupiter (–1,7 mag). Obě planety se nejblíže míjí v pondělí, kdy je bude dělit necelý stupeň. V dalších dnech už bude Jupiter výše nad obzorem, než Merkur.

Aktivita Slunce není tak nízká. Na povrchu se o víkendu vyskytovaly hned tři skupiny skvrn. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Podzimní meteorické roje pomalu zvyšují svoji aktivitu. Z pomezí Velryby a Býka vyletují Jižní Tauridy, jejichž rychlost 30 km/s je poěrně snadno odliší od jiných. Začínají létat Orionidy s rychlostí 67 km/s. Jejich radiant leží nad hlavou Oriona, zhruba 4° severovýchodně od lambdy Orionis. No a konečně tu máme epsilon Geminidy, které mají mít maximum 11. října. Pro běžného pozorovatele budou asi splývat s Orionidami, neboť radianty leží blízko sebe a rychlost epsilon Geminid bude 70 km/s. U všech rojů lze pozorovat kolem 4 meteorů za hodinu. Kromě toho lze očekávat kolem desítky sporadických meteorů, takže nad ránem bude celkově vzato se na co dívat.

Kosmonautika

http://exploration.esa.int/mars/46124-mission-overview/

  • V neděli 16. října dojde k oddělení přistávacího pouzdra Schiaparelli od orbitální části TGO (Trace Gas Orbiter). Obě sondy míří k Rudé planetě v rámci mise ExoMars 2016. Pokud vše půjde podle plánu, potom 19. října je v plánu samotné přistání na Marsu.
  • Soukromá firma Blue Origin provedla ve středu velmi zajímavý test záchrany kosmické lodi z rakety během letu krátce po startu. Podařilo se nejen demonstrovat, že tento systém je funkční, ale dokonce to raketa přežila a přistála popáté v řadě neporušená zpět na startovním místě. Nyní již půjde zaslouženě do muzea a zřemě se brzy dočkáme prvních turistů, kteří vyzkouší balistické skoky na hranici vesmíru.

Výročí

  • 10. října 1846 (170 let) objevil William Lassell měsíc Neptunu – Triton. Objev následoval 17 dní po samotném objevu planety. Tento velký měsíc obíhá Neptun v opačném směru, než je rotace planety (retrográdní pohyb). Je to nepochybně zajímavé a geologicky aktivní těleso, jak dokázaly snímky fontán pořízené sondou Voyager 2 v roce 1989.
  • 11. října 1871 (145 let) se narodil „otec kosmonautiky“ Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Přestože byl pouze teoretik, správně odvodil princip fungování rakety, nakreslil schéma kosmické lodi se systémem stabilizace a přechodovou komorou a v tomto byly jeho myšlenky na konci 19. století, v době kdy ještě neexistovalo ani letadlo těžší než vzduch s vlastním pohonem, naprosto unikátní.
  • 12. října 1901 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti František Krejčí. Tento „táta“ karlovarských astronomů si zaslouží naši vzpomínku především pro svoji nadšenou činnost v oboru popularizace astronomie na Karlovarsku. Podařilo se mu vést kroužek astronomie, pomohl s vybudováním i znovuobnovením hvězdárny a vychoval řadu svých následovníků.
  • 14. října 1976 (40 let) odstartoval k Saljutu 5 Sojuz 23. Tato mise se ale k orbitální stanici nedokázala pro poruchu přibližovacího systému připojit a musela se po dvou dnech vrátit na Zem. Ke všemu ještě přistáli místo v kazašské stepi na zamrzlém jezeře a ve vánici.

Výhled na příští týden

  • ExoMars 2016 přistání
  • Výročí: MetOp-A
  • Výročí: Luna 12

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Triton, Sojuz 23, Vesmírný týden, Ciolkovskij, František Krejčí


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »