Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polostínové zatmění Měsíce v noci 14.-15. března 2006

Polostínové zatmění Měsíce v noci 14.-15. března 2006

V noci ze 14. na 15. března nastane zatmění Měsíce. Bude to však polostínové zatmění, kdy Měsíc bude procházet pouze polostínem Země (dráha Měsíce tedy neprochází zemským stínem). Polostínová zatmění patří k nenápadným úkazům a bez pomoci speciálních přístrojů nejsou pozorovatelná, protože pokles jasu Měsíce je nepatrný. Tentokrát se ale Měsíc ve středu zatmění přiblíží těsně ke stínu Země, takže neurčitý okraj plného zemského stínu patrně zřetelně ztmaví okraj Měsíce.


Pokud se tedy na tento "výhodný" případ polostínového zatmění Měsíce chcete podívat, udělejte to kolem maximální fáze zatmění, kdy Měsíc bude nejblíže zemskému stínu. Na pozičním úhlu 208 stupňů, tedy zhruba na "pětce", jestliže si okraj Měsíce představíme jako číselník hodin s "dvanáctkou" obrácenou k severu (nahoře), bude pravděpodobně možné pozorovat ztmavnutí měsíčního úplňku.
Zatmění bude probíhat od 22:23 do 3:12. Maximální fáze, kdy se Měsíc také nejvíce přiblíží k plnému zemskému stínu, nastane 15. března 47,5 minuty po půlnoci.
Abyste mohli lépe porovnat pokles jasu Měsíce "na páté hodině", tedy vpravo dole, bude vhodnější si na pomoc vzít malý dalekohled, třeba triedr. Ztmavnutí části Měsíce lépe porovnáte, budete-li se dívat nejen v maximální fázi, ale i před ní a po ní, abyste mohli porovnávat. Pro lepší pozorování vyhledejte místo s co nejmenším světelným znečištěním, tedy lépe mimo město. Neurčitost ztmavení Měsíce je dána okamžitým stavem zemské atmosféry, především jejím aktuálním znečištěním.

Polostínové zatmění Měsíce 14./15. března je prvním z letošních tří zatmění pozorovatelných z území České republiky.

29. března 2006 u nás nastane částečné zatmění Slunce, při němž v maximální fázi bude zakryta přibližně polovina průměru Slunce. Zatmění bude možné pozorovat od 11:46 do 13:52 tou dobou již platného středoevropského letního času. Tomuto zatmění Slunce, které bude v Africe a v Asii pozorovatelné jako úplné, se bude podrobně věnovat následující tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR.

7. září 2006 ve večerních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Měsíc sice projde jen okrajem zemského stínu, ale čas zatmění hned zvečera umožní pozorování opravdu všem.

V březnu nás čeká jarní rovnodennost a s tím spojený začátek astronomického jara - nastane 20. března v 19 hodin 25 minut. Den bude trvat stejně dlouho jako noc. Den se bude ale i nadále prodlužovat až do okamžiku letního slunovratu, který nastane 21. června ve 14 hodin 26 minut středoevropského letního času.

V noci ze soboty 25. na neděli 26. března u nás začne platit letní čas, správněji středoevropský letní čas. Hodiny se ve 2 hodiny středoevropského času (SEČ) posunou o hodinu dopředu na 3 hodiny středoevropského letního času (SELČ). Noc tak bude o hodinu kratší. Letní čas skončí v neděli 29. října 2006, tehdy se o třetí hodině SELČ posunou hodiny na druhou hodinu SEČ a noc bude naopak o hodinu delší. Letní čas od roku 1996 začíná poslední březnovou neděli a končí poslední říjnovou neděli. Ke změně u nás dochází ve stejném datu jako ve většině ostatních evropských států.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 13. března 2006




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »