Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Přiletěla kometa 1. velikosti

Přiletěla kometa 1. velikosti

Na ranní obloze v souhvězdí Orla lze nalézt velmi jasnou kometu. Nyní má 1. hvězdou velikost, je vidět okem a mohla by se ještě zjasňovat. Kometa C/2006 P1 McNaught byla objevena 7. srpna 2006 R. H. McNaughtem (Austrálie) jako objekt 17.3 magnitudy.

7.1.2007. článek doplněn o další informace o viditelnosti komety.

Pokud chcete kometu spatřit, musíte mít hodně štěstí na počasí a nejlépe vyrazit někam do hor, neboť její rychlý a "kolmý" let po obloze způsobí, že je z území střední Evropy pozorovatelná pouze do 7. ledna 2007. Nyní má kolem 1. magnitudy, relativně jasnou komu a krásný vějířovitý chvost.

V době perihélia bude ve vzdálenosti pouhých 0,17 AU od Slunce (o polovinu blíže jak planeta Merkur) a bude pozorovatelná na snímcích družice SOHO (v období od 11. do 15. ledna 2007). Pokud by došlo k nějakému velmi výraznému outburstu, není vyloučeno, že bude pozorovatelná okem na denní obloze (ale pozor na Slunce - kometa ho bude úhlově míjet velmi těsně).

Připravili jsme vyhledávací mapku komety. Stránky NASA umožňují 3D pohled na dráhu komety (aplet Java). Předpokládaný vývoj jasnosti a elementy dráhy komety jsou na stránkách Seiichi Yoshidy.

Doplnění - 7.1.2007

Poloha velmi jasné komety C/2006 P1 McNaught je pro pozorovatele v severních zeměpisných šířkách čím dál horší, nicméně vzhledem k jihovýchodnímu pohybu komety po obloze se nám naskyta ještě jedna zajímavá příležitost ji spatřit - a to na večerní obloze. Do úterka 9. ledna 2007 se dá nalézt asi 6° nad západním obzorem za velmi raného soumraku (Slunce je jen 5° pod obzorem!).

Spatřit kometu bude možné pouze, bude-li její jasnost vyšší než -2 magnitudy (průměrná jasnost Jupiteru). I tak bude nutné minimální vybavení - tedy alespoň triedr. Samozřejmě platí nutnost odkrytého západního obzoru a co nejlepší pozorovací podmínky (především čisté ovzduší).

Jak již bylo zmíněno, v období 11. - 15. ledna se bude kometa pohybovat ve zorném poli družice SOHO, konkrétně v koronografu LASCO C3. Aktuální snímky.

Kdyby měl někdo z Vás to obrovské štěstí se vydat na jižní zemskou polokouli, bude mít patrně velmi velkou šanci zažít neobvyke jasnou kometu na večerní obloze.

Z fyzikálního hlediska totiž platí, že nárůst jasnosti u většiny komet je větší po průchodu periheliem a navíc geometrická poloha dráhy komety vůči dráze Země je velmi příznivá (jižní pól Země je navíc nyní přikloněn směrem ke Slunci i k dráze kometě, neboť na jižní polokouli je teď léto). Kometa se (pro 50° jižní šířky) bude pohybovat víceméně kolmo nad obzor a již 20. ledna (týden po průchodu periheliem) bude po západu Slunce více jak 10° nad obzorem. Měsíc v té době bude ve fázi úzkého srpku jen dva dny po novu.

Mapky a nejdůležitější odkazy.

Petr Horálek a




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »