Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zákryt hvězdy Jupiterem ráno 4. srpna 2009

Zákryt hvězdy Jupiterem ráno 4. srpna 2009

Hvězda 45 Cap se začíná schovávat za Jupiter
Hvězda 45 Cap se začíná schovávat za Jupiter
V noci ze 3. na 4. srpna v 0:58 našeho času zakryje planeta Jupiter skoro na dvě hodiny hvězdu 45 Capricorni. Její hvězdná velikost je 6,0 mag. Podobně jasnou hvězdu Jupiter zakryje až za více jak 100 let, takže si tento úkaz určitě nenechte ujít.

Jupiter je teď pravou ozdobou noční oblohy. Vychází už po setmění a je po Měsíci nejjasnějším tělesem Sluneční soustavy. Dokonce i Venuše, která obvykle svítí ze všech planet nejvíce, je v tomto období na ranní obloze slabší. Jupitera najdete v souhvězdí Kozoroha. To ovšem není tak nápadné, takže by se dalo říci, že spíše najdete Kozoroha podle Jupitera.

Protože se planety pohybují na obloze nejen z důvodu otáčení Země, ale také z důvodu vlastního pohybu kolem Slunce, zakrývají postupně všechny hvězdy, které jsou za nimi. Zákryt hvězdy je pak tím nápadnější, čím jasnější hvězda je. Jupiter během jednoho roku dokáže zakrýt 0 až 8 hvězd do 12. hvězdné velikosti, tedy alespoň podle statistik z let 2000 až 2050.

Hvězda 45 Cap se opět objevuje u disku Jupiteru
Hvězda 45 Cap se opět objevuje u disku Jupiteru
Jaký bude průběh letošního zákrytu? Hvězda 45 Cap se dotkne kotoučku planety v 0:58. K Jupiteru se bude přibližovat od západu, tedy zprava. Během okamžiku hvězda zmizí a zpoza levé části kotoučku Jupiteru se objeví zase až ve 2:49. Úkaz bude doplněn ještě zákryty dvou Jupiterových měsíců. Nejprve za Jupiterův stín zmizí 1:47 měsíc Európa a po skončení zákrytu hvězdy 45 Cap v Jupiterově stínu zmizí ve 4:07 před svítáním i měsíc Ió.

Jasné měsíce Jupitera můžete sledovat celkem čtyři - Ió, Európa, Ganymédes a Callisto. Dokonce jsou jasnější než zakrývaná hvězda, tak si dejte pozor ať si ji nespletete především s měsícem Európa, který bude zakryt už 19 minut před zakrytím hvězdy. Pro pořádek si udělejme ještě jednou přehled všech úkazů:

0:58 - hvězda 45 Cap se schovává za Jupitera
1:47 - měsíc Európa mizí v Jupiterově stínu
2:49 - hvězda 45 Cap se objevuje vedle Jupiteru
4:07 - měsíc Ió mizí v Jupiterově stínu

Hvězd nad hranicí viditelnosti pouhým okem, tj. zhruba nad 7 magnitud, zakryje Jupiter v první polovině 21. století jen 4. Letos už k tomu došlo 26. dubna, ale to byl Jupiter ještě pod obzorem. Druhá možnost je právě teď v noci ze 3. na 4. srpna, pak 2. dubna 2021, ale k tomu dojde když bude Jupiter na denní obloze.

K dalšímu dobře pozorovatelnému zákrytu jasné hvězdy tak dojde až za více jak 100 let. Zákryt hvězdy 43 Ari 21. srpna 2023 navzdory původním informacím, ze Země viditelný vůbec nebude.

Odkazy:
Seznam zákrytů hvězd Jupiterem pro roky 2000 až 2050 - harvard.edu
Česká skupina pozorovatelů planet - http://cspp.astro.cz

Děkuji za tip na tento zajímavý úkaz Vladimíru Kocourovi a za opravu chybných údajů času vstupu a výstupu za Jupiter Janu Mánkovi




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »