Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Barva mladého vesmíru

Barva mladého vesmíru

Mezinárodní tým astronomů určil podle pozorování dalekohledu VLT barvu vesmíru, když byl velmi mladý. Zatímco dnes je průměrná barva vesmíru přibližně béžová, ve vzdálené minulosti byl modřejší - to byl starý 2,5 miliardy let.

Astronomové studovali více jak 300 galaxií na snímku malé části oblohy pořízeném Hubblovým vesmírným dalekohledem HST. Snímek je znám jako Hubble Deep Field South. Hlavním cílem studie bylo zjistit, jak byly hvězdy ve vesmíru uspořádány v galaxie a jak se toto uspořádání s časem měnilo.

Modrá barva mladého vesmíru je způsobena dominujícím modrým světlem mladých hvězd v tehdejších galaxiích. Posun k červenější barvě dnešního vesmíru je dán přítomností relativně většího množství starších, červenějších hvězd.

Vědci dále soudí, že v minulosti bylo ve vesmíru méně hvězd, než dnes. Jak na to přišli? Celkové množství záření ve vesmíru je pořád přibližně stejné. Mladý vesmír zářil podobně jako ten dnešní. Jenomže v mladém vesmíru zářili modré hvězdy velmi intenzivně a s dnešními červenými hvězdami se nedají srovnávat. Modré hvězdy vydají více záření než několik hvězd červených, a proto bylo k celkovému záření mladého vesmíru potřeba menšího množství hvězd, než je k němu potřeba dnes.

Astronomové zjistili, že k výraznému příbytku hvězd začalo docházet, když byl vesmír starý asi 7 miliard let, tedy přibližně v době, kdy se zrodilo i naše Slunce.

Bližší informace jsou k dispozici na stránkách ESO.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »