Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaktická kolize vytvořila vesmírný trojúhelník

Galaktická kolize vytvořila vesmírný trojúhelník

Arp 143 z HST, zpracování snímku: Joseph DePasquale (STScI)
Autor: NASA, ESA, STScI, Julianne Dalcanton Center for Computational Astrophysics, Flatiron Inst. / UWashin

Jestliže máte rádi bizarní objekty ve vesmíru, dobře si prohlédněte katalog kolidujících galaxií, který sestavil Halton „Chip“ Arp. Atlas of Peculiar Galaxies vyšel poprvé v roce 1966. Dvojice galaxií, které vidíme na úvodním snímku, zde figuruje jako objekt s číslem 143 a nachází se na obloze v souhvězdí Rysa nedaleko hvězdy Castor ze souhvězdí Blíženců. V jiném známém katalogu NGC je najdeme jako objekty s čísly 2444 a 2445.

Když v roce 1966 astronom Halton Arp katalog 338 podivných interagujících galaxií sestavil, nešlo mu jen o to upozornit na tyto bizarní objekty. Domníval se, že tyto zvláštní galaxie jsou vynikající laboratoří pro studium fyzikálních procesů, které deformují normálně vypadající eliptické a spirální galaxie. Byl jedním z prvních, kdo navrhl, že při setkání galaxií dochází k intenzivní tvorbě nových hvězd.

Většinový názor tehdy ještě zněl, že galaxie mají jasně uspořádaný systém tvarů, což je typické pro vesmír, který je jasně uspořádaný. Arp však ve vesmíru viděl jiné formy galaxií, kde jejich roztodivné tvary vypovídaly o světě plném drsných sil gravitace, ale i zrodu něčeho nového. 

Na jednu z Arpových galaxií, Arp 143, v jejíž části vidíme doslova explozi nových hvězd, se zaměřil také Hubbleův vesmírný dalekohled. Dvě galaxie v tomto systému se čelně srazily, což podnítilo vznik trojúhelníku plného vznikajících hvězd. Galaxii NGC 2445 (vpravo) vidíme srážkou úplně deformovanou. Její méně zářivý průvodce NGC 2444 je vidět vlevo.

Astronomové předpokládají, že galaxie prošly jedna přes druhou. Ano, srážky galaxií nejsou skutečnými srážkami hvězd, ale spíše prolnutím hmoty obou objektů. Ale právě to podněcuje překotný vznik nových hvězd. Projevilo se to zvláště v jedné z obou galaxií, která je zřetelně bohatší na mezihvězdný plyn. Je zřejmé, že galaxie NGC 2444 vítězí v boji o tento plyn, a proto zde vznikl tento podivný trojúhelník nových hvězd. 

Simulace ukazují, že čelní srážky dvou galaxií jsou jedním ze způsobů, jak vytvořit prstence nových hvězd,“ uvedla astronomka Julianne Dalcantonová z Centra pro astrofyzikální výpočty Flatiron Institute v New Yorku a Washingtonské univerzity v Seattlu. „Prstence vznikajících hvězd proto nejsou ničím neobvyklým. Na tomto systému je však zvláštní, že se jedná o trojúhelník tvorby hvězd. Důvodem pro vznik tohoto tvaru je částečně to, že tyto galaxie jsou stále velmi blízko sebe a NGC 2444 má stále velký gravitační vliv na druhou galaxii. NGC 2444 může mít také neviditelné halo horkého plynu, které by mohlo pomáhat odtahovat plyn NGC 2445 od jejího jádra. Obě galaxie se tedy od sebe ještě zcela neosvobodily a jejich neobvyklá interakce deformuje prstenec do tohoto trojúhelníku.

NGC 2444 je také zodpovědná za vytrhávání chomáčů plynu ze své sousedky, kde vznikají proudy mladých modrých hvězd, které tvoří most mezi oběma galaxiemi. Tyto proudy patří k prvním, které začaly vznikat na okraji galaxie NGC 2445 a hvězdotvorba pak pokračovala směrem dovnitř. Vědci odhadují, že hvězdy v tomto proudu se zrodily přibližně před 50 až 100 miliony let. Tyto mladé hvězdy vytváří proud, jak se od sebe obě galaxie vzdalují.

Snímek vznikl kombinací dat z širokoúhlé kamery WFC3 (Wide Field Camera), ACS (Advanced Camera for Surveys)  a UVIS (který je součástí WFC 3) Autor: NASA, ESA, STScI, Julianne Dalcanton Center for Computational Astrophysics, Flatiron Inst. / UWashin
Snímek vznikl kombinací dat z širokoúhlé kamery WFC3 (Wide Field Camera), ACS (Advanced Camera for Surveys) a UVIS (který je součástí WFC 3)
Autor: NASA, ESA, STScI, Julianne Dalcanton Center for Computational Astrophysics, Flatiron Inst. / UWashin

Hvězdy ne starší než 1 až 2 miliony let vznikají blíže ke středu NGC 2445. Hubbleův ostrý zrak zde některé z nich dokáže rozlišit jako jednotlivé zářící body. Jedná se o nejjasnější a nejhmotnější veleobří hvězdy v této galaxii. Také většina zářivých modrých shluků jsou seskupení hvězd. Růžové skvrny jsou obří mladé hvězdokupy, které jsou stále zahaleny prachem a plynem.

Ačkoli se většina dění odehrává v NGC 2445, neznamená to, že druhá polovina interagující dvojice vyvázla bez úhony. Gravitační souboj roztáhl NGC 2444 do podivného tvaru. Galaxie obsahuje staré hvězdy a žádné nové se zde nerodí, protože o plyn přišla již dávno před tímto galaktickým setkáním. Toto zřejmě není první srážka těchto objektů. Vidíme už jen důsledek předchozích podobných interakcí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hubblesite.org
[2] ESA Hubble



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Arp 143, Halton Arp, HST, Kolize galaxií


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »