Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nalezeno nejchladnější místo ve vesmíru

Nalezeno nejchladnější místo ve vesmíru

Astronomové našli dosud nejchladnější místo ve vesmíru. Je jím plyn unikající z hvězdy, která se nachází v závěrečné fázi svého života.

Pojmy jako nízká nebo vysoká teplota, které běžně používáme v našich životech, ztrácí ve vesmíru svůj význam. Člověku je při −10 °C zima a při 30 °C už zase teplo. Ve vesmíru je rozsah teplot v porovnání s tím, co známe na Zemi, gigantický. V prostoru mezi hvězdami, kde je téměř vakuum dosahuje nejnižší teplota −270 °C a naopak v nitrech hvězd jsou teploty až několik desítek milionů stupňů!

Absolutní nula
Mlhovina Motýlek - nejchladnější místo ve vesmíruLátku není možné stále více a více ochlazovat na libovolnou teplotu. Příroda určila nepřekonatelnou hranici a to −273,15 °C. Označuje se jako "absolutní nula", protože je to nejnižší možná teplota vůbec, nic nemůže být chladnější. Jak je to možné? Údaj na teploměru, který čteme každé ráno za oknem svého bytu nám vlastně říká jak mnoho energie se ve vzduchu skrývá. Čím méně energie v látce je, tím je nižší její teplota. Při absolutní nule už látka nemá energii, kterou by do okolí uvolnila. Teplota nižší než −273,15 °C není možná. Kdyby se látka měla ochladit ještě více, musela by mít energii ještě menší než žádnou a to jak každý jistě chápe je nesmyslné. Teplotu nemusíme měřit jen tak, že do látky strčíme teploměr. Dá se to udělat i na dálku a astronomové toho hojně využívají, protože jak jinak zjistit teplotu objektů, které jsou od nás tak daleko, že se k nim ani za celý svůj život nedostaneme.

Nejchladnější je "Motýlek"
Hubbleův kosmický dalekohled (HST), který je na oběžné dráze kolem Země už 13 let, vykonal velké množství pozorování a je nejúspěšnějším astronomickým přístrojem vůbec. Na Zemi odeslal snímky obrovského množství těles, hvězd a galaxií. Nedávno opět pozoroval mlhovinu zvanou podle svého tvaru "Motýlek", nacházející se ve vzdálenosti 5000 světelných let od Země. Uprostřed mlhoviny je neobvyklá hvězda vyvrhující do okolního prostoru obrovské množství plynu neuvěřitelně vysokou rychlostí 500 000 kilometrů za hodinu. Jak se plyn vzdaluje od hvězdy a zabírá stále větší objem, snižuje se extrémně i jeho teplota na −272 °C, takže je jen o jeden stupeň teplejší, než absolutní nula. "Motýlek" se tak stal nejchladnějším známým objektem v celém vesmíru.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »