45. vesmírný týden 2017

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 10. listopadu ve 21:37 SEČ. 6. 11. ráno dojde k zákrytu Aldebaranu, více níže v sekci „100 pozorování“. Zajímavý může být už předešlý večer, 5. listopadu kolem 20:00 SEČ, kdy Měsíc zakryje hvězdu z Hyád gammu Tauri. Výstup se odehraje před devátou večer.

Planety: Saturn (0,5 mag) je večer nízko nad jihozápadním obzorem. V první polovině noci jsou vidět také planety Neptun a Uran. Před svítáním je vidět na jihovýchodě Mars (1,8 mag) a stále blíže Slunci je jasně zářící planeta Venuše (–3,9 mag). Koncem týdne se níže pod Venuší objeví také Jupiter a v pondělí 13. listopadu ráno dojde k jejich blízké konjunkci.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Povrch se od skvrn zcela vyčistil. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Meteorický roj Taurid by měl pokračovat i v tomto týdnu, otázka je, zda počasí umožní tyto částečky komety Encke vůbec pozorovat.

Pozorování č. 84: Zákryt Aldebarana Měsícem (6. 11. 2017)

Z neděle na pondělí 5./6. listopadu 2017 nás čeká další ze série zákrytů otevřené hvězdokupy Hyády a jasné hvězdy Aldebaran Měsícem. Jak je patrné z připojeného obrázku, bude zákryt pozorovatelný ve večerních hodinách z východního pobřeží USA a Kanady, kolem půlnoci místního času budou mít šanci pozorovatelé nacházející se někde v severním Atlantiku případně na samém západě Evropy a střední Evropa přijde na řadu ve druhé polovině noci, ale ještě dostatečně dlouho před svítáním.

V čase úkazu bude Měsíc krátce po úplňku (k němuž došlo 4. 11. ráno). Úhlová vzdálenost Měsíce od Slunce bude činit 152°, jinými slovy Slunce bude prakticky na opačné straně oblohy a nebude sledování úkazu rušit. Střed zákrytu připadá na 3:22 UT (4:22 SEČ), kdy Slunce bude u nás ještě hluboko pod obzorem. Při deklinaci Měsíce, respektive Aldebarna +16,5° dojde ke vstupu i výstupu v dostatečné výšce nad obzorem (h=45°/40°; A=233°/243°). V připojené tabulce zájemci naleznou veškeré údaje potřebné pro sledování tohoto zajímavého zákrytu snadno dostupného i pomocí triedru.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

• V týdnu jsme zažili dva starty raket. Falcon 9 vynesl úspěšně družici KoreaSat-5 a první stupeň přistál na mořské plošině. Druhý start obstarala raketa Minotaur-C, když vynesla deset komerčních družic.
• Na 11. listopad je připraven statický zážeh rakety Falcon 9 v rámci příprav na tajnou misi s přezdívkou Zuma.

Výročí

• 7. listopadu 1932 (85 let) se narodil RNDr. Pavel Mayer, pracovník Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, kde také vyučuje. V roce 2009 obdržel nejvyšší ocenění České astronomické společnosti, Nušlovu cenu, za celoživotní vědeckou, odbornou a pedagogickou práci v astronomii. Věnoval se výzkumu Slunce a poté hvězd a naší Galaxie. Zabýval se fotometrií a spektroskopií těsných dvojhvězd, přitom jich několik nových objevil. Podílel se na výrobě dalekohledů, např. 0,6m v Ondřejově. Jako jeden z mála měl možnost pozorovat také na významných observatořích La Silla (ESO) v Chile a ve Spojených státech (Yerkes, Kitt Peak).
• 7. listopadu 1967 (50 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 6. Tento let patřil k posledním v průzkumných misích před letem lodí Apollo. Sonda přistála měkce 10. listopadu, odebrala vzorky půdy, pořídila snímky a dokonce popoletěla o 2,5 metru.
• 8. listopadu 1982 (35 let) dopadl do městečka Wethersfield v Connecticutu v USA meteorit. Bylo to zajímavé ze dvou důvodů. Stalo se totiž podruhé během 11 let, kdy toto městečko zažilo dopad meteoritů, navíc při tomto pádu se jeden meteorit trefil do domu, stejně jako při prvním pádu. Meteorit propadl střechou, ale nikoho nezranil.
• 9. listopadu 1967 (50 let) odstartovala k prvnímu zkušebnímu letu nejsilnější raketa všech dob Saturn V. Let Apollo 4 pomohl vyzkoušet také tepelný štít kosmické lodi. Přes drobné závady byl let hodnocen jako velmi úspěšný. V porovnání s marným snažením Sovětů s jejich raketou N-1 se nelze divit.
• 11. listopadu 1572 (445 let) zaznamenal a podrobně popsal novou hvězdu v souhvězdí Cassiopeje známý dánský astronom Tycho Brahe. Dnes je známa jako supernova 1572. Je známo, že ještě před Tychonem pozorovali supernovu jiní astronomové, ale nepodali k ní tak podrobný popis. Ke zjasnění došlo někdy mezi 2. a 6. listopadem 1572. Tato supernova v podstatě znamenala počátek bourání představy o neměnných nebeských sférách.

Výhled na příští týden

• 100 pozorování: Konjunkce Venuše s Jupiterem
• 100 pozorování: M45 v nejlepší pozici pro pozorování
• 100 pozorování: Maximum meteorického roje Leonidy
• Výročí: Henry Gellibrand

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.