Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout?

Kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout?

Teorie panspermie předpokládá, že život může být transportován mezi hvězdami

Akademie věd České republiky spolu s Astronomickým ústavem AV ČR a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravila mini-cyklus dvou přednášek o tom, kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout. Cyklus zakončíme panelovou diskuzí na téma život ve vesmíru.

O těchto otázkách s vědci z Akademie věd, a to na místě i online, jak kdo bude chtít. Přednášet budeme doslova pro všechny v České republice, bez ohledu na to, jestli jsou v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku.

Kapacita přednáškové místnosti je omezena na 40 míst, proto budeme přednášky a panelovou diskuzi také přenášet online. "Přijďte" tedy i vy, kdo jste zdálky, prostě se jenom připojte na Akademii věd. Vstup pro návštěvníky, kteří osobně přijdou, je zdarma.

Jednotlivé přednášky:

Úterý 12. června 2018

v 18:00 v sále 108 v budově Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1

Dr. Michal Bursa (Astronomický ústav AV ČR)  - Je ve vesmíru život? A pokud ano, kde?

Jaké jsou vyhlídky na nalezení života mimo Zemi? Najdeme dříve my cizí civilizace nebo najdou ony nás? A jak je to s výjimečností života na Zemi - je to neopakovatelná událost nebo nevyhnutelný důsledek přítomnosti organických sloučenin?

Dr. Petr Kabáth  (Astronomický ústav AV ČR)  - Jak hledat exoplanety a nejlépe ty, kde by se mohl vyskytovat život?

Jak hledáme planety mimo Sluneční soustavu, tedy exoplanety? Kolik jich může být? Jak to na exoplanetách vypadá? Jak zjistíme, zda na nově objevené exoplanetě existuje atmosféra, případně život? Jakými přístroji exoplanety objevujeme a co nás na poli exoplanet čeká v příští dekádě? Jak se zapojuje ČR do výzkumu exoplanet?

Čtvrtek 21. června 2018

v 18:00 v sále 108 v budově Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1

Millerova chemie rané Země podle český vědců. Primitivní látky oxid uhelnatý a čpavek se spojují účinkem rázové vlny či blesku do formamidu. Jeho chemie v rázové vlně či elektrickém bleskovém výboji je spojena s reaktivními částicemi odvozenými od vodíku, kyanovodíku a čpavku. Následně vznikají základní báze genetického kódu RNA světa: Guanin, Adenin, Cytosin a Uracil. V pozadí je obraz rané Země. Tak nějak to mohlo vypadat. Prachem a těžkými oblaky do ruda zabarvená obloha proťatá blesky a stopami padajících asteroidů. Dusivá jedovatá atmosféra. Mrtvý a slaný oceán. A někde v tomhle pekelném světě, první chemické zárodky živých molekul. Snad za desítky milionů let, život sám. Autor: Martin Ferus - Přednáška Chemie vzniku života aneb O pekle na Zemi
Millerova chemie rané Země podle český vědců. Primitivní látky oxid uhelnatý a čpavek se spojují účinkem rázové vlny či blesku do formamidu. Jeho chemie v rázové vlně či elektrickém bleskovém výboji je spojena s reaktivními částicemi odvozenými od vodíku, kyanovodíku a čpavku. Následně vznikají základní báze genetického kódu RNA světa: Guanin, Adenin, Cytosin a Uracil. V pozadí je obraz rané Země. Tak nějak to mohlo vypadat. Prachem a těžkými oblaky do ruda zabarvená obloha proťatá blesky a stopami padajících asteroidů. Dusivá jedovatá atmosféra. Mrtvý a slaný oceán. A někde v tomhle pekelném světě, první chemické zárodky živých molekul. Snad za desítky milionů let, život sám.
Autor: Martin Ferus - Přednáška Chemie vzniku života aneb O pekle na Zemi

Dr. Martin Ferus (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR) - Vznik života ve vesmíru

Je lidstvo i život sám skutečným biblickým zázrakem nebo je důsledkem přesně daných a nevyhnutelných geochemických a evolučních procesů tak, jako například vznik diamantu, který je také vzácný a drahý, přesto zcela jistě nikoliv zázračný? Dokážeme někdy život připravit ve zkumavce stejně jako současní technologové vyrábějí syntetické diamanty? A jak vlastně první život na Zemi vypadal? Je skutečně pravdou, že to byla pouhá dědičná informace, která „ožila“ tím, že projevila základní vlastnost přisuzovanou živým strukturám, tedy dědičně replikovala sebe samu? A nebylo za tím něco víc? A kde se vůbec vzal materiál pro vznik života? Dorazil z vesmíru, vznikl tady na Zemi?

Cyklus ukončíme panelovou diskuzí s přednášejícími. V panelové diskuzi budete mít prostor ptát se na cokoliv, co jste kdy chtěli vědět o životě ve vesmíru.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Život ve vesmíru


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »