Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Zeptejte se odborníků na astronomii
redakce Vytisknout článek

Zeptejte se odborníků na astronomii

Český rozhlas Autor: Český rozhlas
Český rozhlas
Autor: Český rozhlas
Položte svůj dotaz astrofyzikům Jiřímu Grygarovi a Petru Kulhánkovi, kteří ho pak zodpovědí v novém pořadu Českého rozhlasu.

Nová stanice Českého rozhlasu
Český rozhlas spouští od 1. března 2013 vysílání nové celoplošné rozhlasové stanice s názvem Český rozhlas Plus. Vznikne sloučením digitálních stanic Rádio Česko, ČRo Leonardo a ČRo 6. Nová stanice bude stanicí mluveného slova, tedy zcela bez hudby a měla by přinášet zpravodajství, publicistiku a také vědu. ČRo Plus si budete moci naladit buď na středních vlnách nebo prostřednictvím set-top-boxů, kde jsou i další stanice rozhlasové a televizní. Záznam pořadu bude dostupný v Rádiu na přání v mp3 archivu vždy po premiéře pořadu.

Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti Autor: Vladimír Libý
Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti
Autor: Vladimír Libý
Hodinový pořad o vesmíru Nebeský cestopis
Dobrou zprávou pro příznivce astronomie je, že nová stanice bude vysílat hodinový pořad o vesmíru a to každý týden v sobotu od 16 hodin. Pořad bude mít název Nebeský cestopis, zůstane tedy zachován název pořadu vysílaného na stanici Českého rozhlasu Leonardo od roku 2006, který se za tu dobu dočkal 372 premiér. Pokud jste patřili mezi posluchače tohoto pořadu, sami uslyšíte, že v novém pojetí, jak se říká, nezůstal kámen na kameni a pokud jste předchozí verzi pořadu nikdy neslyšeli, věřím, že vás nová podoba zaujme.

Přední popularizátoři astronomie
Průvodcem a autorem pořadu Nebeský cestopis bude, stejně jako na stanici ČRo Leonardo, popularizátor astronomie Petr Sobotka. Ten je externím redaktorem ČRo a pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V každém vydání pořadu bude jeden host. Střídat se budou v drtivé většině dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd a prof. Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří jsou považování za asi vůbec nejlepší popularizátory astronomie v ČR.

Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.
Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.
Dotazy posluchačů
Na závěr každého pořadu zodpovědí astronomové dotazy posluchačů. Možností, jak se zeptat, je hned několik. Nebeský cestopis bude mít stránku na Facebooku, kde bude prostor pro dotazy. Ptát se posluchači mohou také emailem na adrese petr.sobotka@rozhlas.cz, popřípadě se s Petrem Sobotkou domluvit na natočení zvukové podoby dotazu přes telefon. Nebo stačí zaslat mailem svůj dotaz nahraný třeba na diktafonu. Své dotazy můžete zasílat už teď, dopředu, ty nejzajímavější budou zodpovězeny v nejbližších dílech pořadu.

Střední vlny
Nebeský cestopis v nové podobě se bude vysílat od března, první díl uslyšíte v sobotu 2. března od 16 hodin. Český rozhlas Plus si můžete naladit na radiopřijímači na středních vlnách – označeny bývají většinou anglickou zkratkou MW. Zde jsou frekvence vysílačů, které od 0 hod do 16 hod šíří signál stanice ČRo 2 Praha a od 16 hod do 24 hod budou od 1. března šířit signál nové stanice ČRo Plus.

  • Brno 954 (Dobrochov)
  • České Budějovice 954 (Husova kolonie)
  • Karlovy Vary 954 (Stará Role)
  • Moravské Budějovice 1332 (Domamil)
  • Ostrava 639 (Svinov)
  • Praha 639 (Liblice)

 

Doporučujeme:
[1] Budoucnost Českého rozhlasu Leonardo od 1. března
[2] Archiv pořadu Nebeský cestopis




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Nebeský cestopis


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »