pozorování Kadaň 1 Autor: Martin GembecV sobotu 30. srpna večer se v pěkném prostředí zahrad Františkánského kláštera v Kadani konalo setkání pod hvězdnou oblohou s astronomem RNDr. Pavlem Pintrem. Dle odhadu si více než 80 lidí bez rozdílu věku nenechalo ujít tuto zajímavou akci.
pozorování Kadaň 2 Autor: Martin Gembecpozorování Kadaň 3 Autor: Martin GembecDominantní stavba Františkánského kláštera, ve kterém sídlí městské muzeum v Kadani a ZUŠ, dodávala místu setkání těžko popsatelnou, nádhernou a romantickou atmosféru. Samotné zahrady skýtají řadu tmavých míst chráněných před přímým veřejným osvětlením.
pozorování Kadaň 4 Autor: Martin GembecPřítomní se nenechali odradit nejistým počasím před příchodem další studené fronty. Za svoji trpělivost byli po zásluze odměněni. Obloha se po setmění začala opět rychle projasňovat a tak bylo možné pomocí dalekohledu pozorovat nízko nad jihozápadním obzorem povrch dorůstajícího Měsíce, planety Mars a Saturn. Po západu planet za obzor se středem pozornosti stala viditelná souhvězdí a některé objekty vzdáleného vesmíru.
pozorování Kadaň 5 Autor: Martin GembecPan RNDr. Pavel Pintr se zaujetím vyprávěl o jednotlivých objektech, ukazoval je přímo na noční obloze, nastavoval je postupně do hledáčku svého dalekohledu a přitom ještě stihl trpělivě odpovídat na zvídavé dotazy. Dokázal se tak s přítomnými podělit o tajemství hlubin vesmíru, jehož jsme nedílnou součástí. Přítomní pozorně poslouchali a se zakloněnou hlavou pozorovali nádhernou noční oblohu. Nikdo nepředbíhal u dalekohledu, lidé se k sobě chovali pozorně, slušně a ohleduplně. Setkání díky všem přítomným proběhlo v příjemné a pohodové atmosféře.
Veliké poděkování za uskutečnění astronomického pozorování patří RNDr.Pavlu Pinterovi. Mockrát děkujeme a těšíme se na další společné setkání pod hvězdnou oblohou. Fotografie najdete ve fotoalbu na www.astro1zs.cz
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm.
Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy.
Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop
66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats
7.4. až 14.5.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
