Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nepolapitelná kometa Q1 PanSTARRS rozzářila jižní oblohu

Nepolapitelná kometa Q1 PanSTARRS rozzářila jižní oblohu

Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) 14. 7. 2015 z Namibie
Autor: Michael Jäger

Na jižní polokouli byla v minulých dnech snadno pozorovatelná kometa. Pravda, pouze za soumraku a nízko nad obzorem, ale kometa je poměrně jasná. Že o takové kometě nevíte? Není mnoho astronomů na severní polokouli, kteří by ji spatřili. 

Kometa měla pro naše šířky období nejlepší viditelnosti až na konci června a na počátku července. Počasí však pozorování pár stupňů nad obzorem moc nepřálo. Navíc v době pozorování teprve začínaly být vidět první hvězdy nad hlavou. 

Nejlepších výsledků proto dosahovali fotografové. Vůbec první snímek pochází ještě z května z jižní polokoule a pořídil jej na dálku Martin Mašek robotickým dalekohledem Fyzikálního ústavu AV ČR, který se jmenuje FRAM a najdete jej v argentinské pampě.

Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) na snímku od Martina Maška z robotického dalekohledu FRAM v Argentině Autor: Martin Mašek
Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) na snímku od Martina Maška z robotického dalekohledu FRAM v Argentině
Autor: Martin Mašek

My se však chceme článkem spíše podívat na aktuální dění, protože kometa je nyní opravdu moc hezká. Nynějšímu úkazu předcházely pokusy o její spatření na severní polokouli. Jak bylo řečeno, situaci komplikoval fakt, že kometa byla pouze 15° od Slunce a po jeho západu jen několik stupňů v oranžovočerveném zákalu. Vizuálně se ji podařilo spatřit snad doslova jen několika jednotlivcům. Mezi ně se možná řadí i jeden pozorovatel z Čech, který v místech, kde se měla kometa nacházet, možná několikrát něco zahlédl.

C/2014 Q1 (PanSTARRS) 30. 6. 2015 z Turnova Autor: Martin Gembec
C/2014 Q1 (PanSTARRS) 30. 6. 2015 z Turnova
Autor: Martin Gembec
Pozorování se uskutečnilo 30. června na Hvězdárně Turnov a není vyloučeno, že bylo reálné, protože nad obzorem se tehdy střídaly pásy průzračnější a méně průzračné atmosféry. Protože v tu samou dobu jsem kometu zkoušel naslepo snímkovat přes 11" SCT (dalekohled o průměru asi 28 cm a ohnisku asi 2,8 metru), existuje důkaz, že to nebylo snažení zcela marné. Viz. fotografie níže, kde je přes velmi nízkou kvalitu zřejmá žlutooranžová koma a snad i náznak vaničky, tedy vznikajícího ohonu. V tomto období prý kometa dosahovala 4 mag.

Poslední neúspěšné pokusy kometu zachytit ze severní oblohy jsme uskutečnili 10. července. Odhaduje se, že kometa už v té době zeslábla, a protože počasí stále nespolupracovalo, kometu jsme už ani nevyfotili. Jak bylo řečeno v úvodu, kometa se však ukázala v plné krásne nyní na jižní obloze.

C/2014 Q1 (PanSTARRS) 15. 7. 2015 z Austrálie Autor: Colin Legg
C/2014 Q1 (PanSTARRS) 15. 7. 2015 z Austrálie
Autor: Colin Legg

Pro nás je to tedy opět smůla. A co že se dalo pozorovat? Trochu to připomíná tehdy hodně prachovou kometu PanSTARRS z roku 2013 (označení C/2011 L4, viz fotogalerie čtenářů Astro.cz). Ta byla také tehdy špatně pozorovatelná a když, tak jako široký vějíř především prachových ohonů. Současná kometa PanSTARRS se předvedla působivěji, když na jižní obloze rozvinula nejméně jeden nádherný iontový ohon a jeden až dva široké prachové ohony. Nejlepší pozorování a fotografie dorazily z Austrálie, ale také z jižní Afrky a jižní Ameriky (opět dalekohled FRAM).

Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) z robotického dalekohledu FRAM Autor: FRAM/Gloria, Martin Mašek
Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) z robotického dalekohledu FRAM
Autor: FRAM/Gloria, Martin Mašek

Kometa bude nyní pomalu slábnout a tak to nejlepší máme za sebou. Ale jak je vidět, komety dokáží vždy překvapit, takže neklesejme na mysli - snad se brzy dočkáme konečně i v Česku.

Krásný snímek komety PanSTARRS a mladého Měsíce nad pouští v Chile. Autor: Yuri Beletsky.
Krásný snímek komety PanSTARRS a mladého Měsíce nad pouští v Chile.
Autor: Yuri Beletsky.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Komety vizuálně okolo novu 16. 7. 2015
[2] Galerie komety PanSTARRS na Spaceweather.com
[3] Zvláštní chování a potenciální zánik komety C/2014 Q1 (PanSTARRS)



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa , C/2014 Q1 (PanSTARRS), Comet panstarrs, C/2014 Q1


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »