Zvláštní chování a potenciální zánik komety C/2014 Q1 (PanSTARRS)

Po několika korekcích dráhy vyšlo najevo, že kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) proletí perihelem 6. července 2015, a to ve velmi malé vzdálenosti 0,31 AU od Slunce. Vzhledem k době objevu se původně očekávalo, že se bude jednat o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku. Tyto hypotézy se však nakonec nepotvrdily a astronomická oblast z toho měla spíše radost. Starší komety, které už u Slunce několikrát byly, rapidně zjasňují až v jeho blízkosti. Díky této vlastnosti by jasnost mohla překonat už tak optimistické 2-3 mag v maximu jasnosti. Jenomže kometa se nechová tak, jak by se chovat měla.

U dynamicky nových komet z Oortova oblaku je totiž naopak zvykem, že bývají velice aktivní ve velkých vzdálenostech od Slunce a jakmile se k němu přiblíží, působí nám nakonec spíše zklamání, protože tato počáteční aktivita samozřejmě nemůže vydržet věčně. Kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) se chová podobně, je ovšem na dráze starší komety, jež se kolem Slunce již určitě minimálně jednou protáhla. A zde nastává ten problém - slovo jednou je v tomto případě naprosto klíčové. Pokud byla kometa u Slunce opravdu jenom jednou, nestačila se zbavit všech těkavých plynů na to, aby přestala působit dojem nové komety z Oortova oblaku. V takovém případě by bylo jasné, proč kometa momentálně zaostává o cca 1 mag za předpověďmi. Aktivita komety je však aktuálně tak nízká, že by dost možná ani nepřežila poměrně blízký průlet kolem Slunce. Pojďme si to vysvětlit na grafu Jakuba Černého, který kometu C/2014 Q1 (PanSTARRS) porovnává s vybranými ostatními kometami.

V grafu si můžete všimnout mnoha komet, které proletěly kolem Slunce ve vzdálenosti 0,0-1,5 AU od Slunce, jak je znázorněno na vodorovné ose. Svislá osa naopak poukazuje na absolutní jasnost, tedy vlastně aktivitu komety. V grafu se nacházejí tři čáry, nejdůležitější z nich je ta zelená - jedná se o takzvaný Bortleho limit, což je jakási pomyslná hranice pro přežití komety v dané vzdálenosti od Slunce. Pod čarou jsou komety označené bez výjimky červenou hvězdičkou. Všechny tyhle komety, včetně velice známé C/2012 S1 (ISON), zanikly během jejich daného návratu. Protože se pod zelenou čárou nachází i kometa C/2014 Q1 (PanSTARRS) (se žlutým čtverečkem), je její zánik momentálně vysoce pravděpodobný. Zde je ale dobré poznamenat, že každá kometa je specifická, takže vlasatice C/2014 Q1 (PanSTARRS) vůbec nemusí zaniknout, a to zejména díky tomu, že minimálně jeden průlet perihelem už prakticky jistě přežila. Zatím tedy absolutně není možné vyřknout, zda-li kometa zanikne nebo ne. V souvislosti s grafem bych rád zmínil ještě kometu C/2013 US10 (Catalina), jež má u sebe taktéž žlutý čtvereček znázorňující, že kometa je teprve na cestě ke Slunci. Nachází se téměř nejvýše ze všech v grafu zmíněných komet, vysoko nad modrou čárou zajišťující bezpečí. Kometa tím pádem na 99,9 % nezanikne a na přelomu podzimu a zimy se objeví na naší obloze v maximu jasnosti pravděpodobně jako objekt 5. magnitudy.

Ale zpět ke kometě C/2014 Q1 (PanSTARRS). Ta je nyní pozorovatelná pouze z jižní polokoule, a to pouze velmi nízko nad obzorem, navíc ještě klesá k obzoru. U nás budeme mít jenom hypotetickou šanci na zpozorování komety ještě před perihelem, a to krátce po polovině června, kdy se bude nacházet nejlépe nějaké 3° nad obzorem na začátku nautického soumraku. Kometa sice bude poměrně jasná, ale ani predikovaná jasnost kolem 6 mag by možná nestačila na zpozorování komety v takové výšce nad obzorem a ještě k tomu zhruba v místě, kde později vyjde Slunce. Za zkoušku to tím pádem možná stát bude, jestli ale kometa bude spatřena kýmkoliv ze severní polokoule vizuálně, bude se jednat o obrovský úspěch. Celé pozorovací období trvá jen asi pouhých 10 dnů, kometa ke konci června opět zmizí u Slunce. Pokud přežije průlet perihelem, objeví se pak v polovině července na večerní obloze, avšak opět jen na jižní polokouli. Od nás už více pozorovatelná nebude.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu