Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Ztráta noční oblohy kvůli desetitisícům družic

Ztráta noční oblohy kvůli desetitisícům družic

Časosběrný snímek zachycuje dráhy družic projektu Starlink. Na pozadí jsou dráhy hvězd.
Autor: Global Meteor Network

Když vzhlédneme k nebi, tak se nám většinou naskytne stejný pohled, jaký fascinoval a inspiroval naše předky. Souhvězdí, Mléčná dráha, meteory a noční obloha vůbec se proplétají v předivu naší společnosti, kultury a náboženství. Přijdeme o tento pohled?

Jen krok nás dělí od ztráty noční oblohy

Jak už jsme psali v dřívějším článku, společnost SpaceX a další právě nyní plánují vypouštění desetitisíců družic na oběžnou dráhu kolem Země [refs 1,2,3]. SpaceX již 120 družic vypustila a každý druhý týden bude vypouštět 60 družic. Pokud bude toto pokračovat, tak dobře známé souhvězdí budou křižovat družice [refs 0,9], které překonají počet hvězd viditelných pouhým okem. Je otázkou pouze několika málo let, než obloha jak ji známe, a jak ji po tisíciletí znali naši předkové, bude nenávratně ztracena.

Pohled na noční oblohu je jeden z nejvíce inspirujících pohledů, který může naše planeta nabídnout.  Rozjímání o rozlehlosti vesmíru dává inspiraci dětem, umělcům, vědcům a náboženským myslitelům. Noční obloha je také integrální součástí přírody. Například, migrující ptáci navigují pomocí hvězd [5], což může být znemožněno právě těmito jasnými družicemi, které se budou rojit na obloze [0,6]. Družice navíc již nyní způsobují velmi vážné škody pozemské astronomii [6,8].

Světelné stopy satelitů Starlink Autor: Egon Filter
Světelné stopy satelitů Starlink
Autor: Egon Filter
Schopnost SpaceX vypouštět takové množství družic představuje technologický průlom. Cíl poskytování služeb Internetu miliardám lidí může mít své opodstatnění a  Elon Musk je vlivným  leaderem a podporovatelem vědy a technologie. Ale potenciál sítě družic Starlink společnosti SpaceX degradovat noční oblohu se zdá být ve slepé skvrně Muskova zorného pole. Musk chce, aby lidstvo mohlo cestovat na Mars, což je ambiciózní a inspirativní cíl. Chtějí ale lidé na Zemi platit za toto dobrodružství zkažením své noční oblohy? 

Možnost vynášet tak mnoho levných družic spočívá na právní mezeře. Neexistuje žádné zevrubné kosmické právo, které by zakazovalo nebo regulovalo světelné znečištění [7] z vesmíru. Nebe by nemělo být na prodej. Svět přírody, planeta Země a obloha nad námi nejsou běžné komodity, které je možné označit brandem a obchodovat mezi elitami. Jsou za našimi definicemi monetárních hodnot a tvoří fundamentální součást toho, kdo jsme. Oblohu nesmíme ztratit.

JE TŘEBA NĚCO UDĚLAT

Podpisem petice nám prosím pomozte říci americké federální komunikační komisi FCC (Federal Communications Commission), aby neposkytovala povolení (nebo takové povolení stáhla) společnosti SpaceX a dalším pro vypouštění dalších družic, které potenciálně ohrozí náš pohled na noční oblohu. Pojďme poslat společnosti SpaceX zprávu, že takové nekoordinované vypouštění družic musí být okamžitě zastaveno. Družice, jejich vizuální vzhled, počty nebo oběžné dráhy se musí změnit po konzultaci s astronomy a dalšími strážci oblohy. Nechť tato petice také poslouží jako základ pro ustanovení mezinárodního kosmického práva pro dohled na degradaci našeho pohledu na noční oblohu.

Gaspar Bakos

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Starlink nás připraví o nebe, jak jej známe
[2] space.com
[3] popsci.com
[4] wikipedia.org
[5] allaboutbirds.org
[6] newscientist.com
[7] darksky.org
[8] speculoos.uliege.be
[9] spaceweather.com
[10] nytimes.com

Převzato: astro.princeton.edu



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Starlink


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »