Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2015

10. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 4. března 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 2. 3. do 8. 3. 2015. Měsíc je kolem úplňku. Večer je dobře vidět jasná Venuše a slabší Mars na západě a Jupiter na východě. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 5. března. V prvních březnových dnech se na obloze pohybuje poblíž Jupiteru.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Slabší Mars (1,3 mag) je blíže obzoru. 4. března prochází Venuše jen 6 úhlových minut od planety Uran. Dva malinkaté kotoučky se proto s patřičným zvětšením dají pohodlně pozorovat v jednom zorném poli dalekohledu.
Jupiter (−2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
3. 3. 22:30   2. 3. Europa zatmění konec 17:40
4. 3. 18:20   3. 3. Ganymed přechod měsíc (23:45) – 3:23
Ganymed přechod stín zač. 2:04
6. 3. 20:00   5. 3. Io přechod měsíc 21:52 – (0:09)
Io přechod stín 22:30 – (0:47)
8. 3. 21:35   6. 3. Io zákryt zač. 19:09
Ganymed zatmění konec 19:48
Io zatmění konec 22.07
Kallisto zákryt konec 22:24
Kallisto zatmění zač. 23:52
      7. 3. Io přechod měsíc konec 18:35
Io přechod stín konec 19:16
Europa přechod měsíc 21:43 – (0:38)
Europa přechod stín 23:06 – (2:01)
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce zůstává nadále na velmi nízké úrovni. Ani v minulém týdnu skvrn nepřibylo, bude tedy velmi napínavé, zda se tato situace udrží delší dobu. Souvisí to pochopitelně s výskytem pouze malých skvrn na povrchu Slunce. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se nyní nachází v souhvězdí Kasijopeji. O víkendu už nebude rušit Měsíc a kometa bude jeden a půl stupně od známé otevřené hvězdokupy NGC 457 Človíček.
Zajímavý objekt byl vidět v korónografu SOHO kolem 20. února. Jednalo se o malou rozpadající se kometku C/2015 D1 (SOHO). Poté, co se oblak hmoty vzdálil od Slunce, nachází se nyní na večerní obloze v souhvězdí Pegasa a jako jedněm z prvních se jej podařilo zachytit také českým astronomům. Rozpad není žádným překvapením. Zkušení astronomové jej předpovídali už v době objevu s tím, že mohlo jít jen o desítky metrů velkou hroudu. Kometa nepatřila do žádné z rodin komet, které se pravidelně objevují na snímcích SOHO, aby v drtivé většině vzápětí zanikly v žáru Slunce.

Kosmonautika

  • Konec února a 1. březen patřil výstupům mimo kosmickou stanici ISS. Došlo během nich k úpravám stanice pro budoucí přistání amerických soukromých lodí.
  • Zimní Pleseck zažil další start rakety Sojuz. Vynesena byla vojenská mapovací družice.
     
  • V noci na pondělí byl v plánu start rakety Falcon 9 v1.1 s dvěma družicemi na dráhu přechodovou ke geostacionární, což je další novinka pro tuto soukromou raketu poté, co například nedávno nesla vědeckou observatoř DSCOVR směrem k Lagrangeovu bodu L1. Uvidíme v týdnu, zda se start zdařil napoprvé. Sledujte například web SpaceX.
     

Výročí

  • 5. března 1950 (65 let) slaví narozeniny známá objevitelka komet Jean Mueller(ová). Na Mount Palomaru se stala první operátorkou (ženou) u dalekohledu, takže s objevy to pak nebylo tak složité. Její jméno najdeme u sedmi periodických z celkem 15 komet. Byla také první ženou, která mohla ovládat 2,5 metrový dalekohled na Mt. Wilsonu a byla také poslední, kdo vyjímal fotografickou desku z historické Schmidtovy komory na Mt. Palomaru, kde se pořizovaly slavné přehlídky oblohy (do roku 2000). Je také objevitelkou více než stovky supernov.

Výhled na příští týden

  • Těsné setkání Marsu s Uranem
  • Výročí: Pioneer 5
  • Výročí: Simon Newcomb
  • Výročí: Percival Lowell
  • Výročí: Giovanni Schiaparelli
  • Výročí: Heidi Hammel(ová)

Doporučené odKazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mueller


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »