Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Češi učinili unikátní pozorování

Češi učinili unikátní pozorování

Duch komety C/2015 D1 (SOHO)
Autor: Martin Mašek, Jakub Juryšek, Martin Jelínek, Jakub Černý

Českým astronomům se podařil další husarský kousek. Zachytili „ducha“ rozpadlé komety C/2015 D1 (SOHO) – nedávného hitu družice NASA a ESA. Snímek byl pořízen 27. února 2015 robotickým dalekohledem BOOTES-1A ve Španělsku. Tato kometa byla objevena před pár dny v koronografu kosmické sondy SOHO, kometa však svůj blízký průlet kolem Slunce nepřežila. Zůstal po ní jen rozptýlený oblak prachu, který je obtížně pozorovatelný, velmi nízko nad obzorem na večerní obloze.

Některé komety dokážou pro pozorovatele připravit nečekané překvapení. Jednou z takových se stala C/2015 D1 (SOHO) – další kometa, kterou objevila sonda SOHO, určena primárně na pozorování Slunce. Na tuto kometu se posléze zaměřili i čeští astronomové.

Díky kosmické sondě SOHO už několik let víme a pozorujeme, že se do velmi těsné blízkosti naší nejbližší hvězdy poměrně četně dostávají komety. Víme to díky tomu, že sonda má na své palubě tzv. koronografy. To jsou přístroje, které umožňují zakrýt jasný sluneční disk a pozorovat tak nejbližší okolí Slunce. Pomocí koronografů objevila sonda SOHO již přes dva tisíce komet. Naprostá většina komet, které SOHO pozoruje, patří do Kreuztovy skupiny komet. Tyto komety svůj blízký průlet kolem Slunce obvykle nepřežijí a jsou spatřeny pouze na snímcích kosmické sondy krátce před těsným přiblížením k naší hvězdě.

Komety na snímcích ze SOHO mohou hledat i amatérští zájemci; stačí v pravidelném intervalu prohlížet snímky, které jsou volně dostupné na internetu. Ve středu 18. února letošního roku našel W. Boonplod další z mnoha komet (konkrétně již 2875. „SOHO kometu“). Tato kometa však do žádné známé skupiny komet, které se přibližují ke Slunci, nepatřila.

Dráha této komety se zdála být poměrně příznivá pro pozemské pozorovatele, tudíž již za týden po nejbližším přiblížení komety ke Slunci (na pouhých 0,028 AU = 420 000 km) mohla být pozorovatelná ze Země, nízko nad soumrakovým obzorem. O její pozorování se pokusili i čeští astronomové. Výsledek je však překvapil.

Kometa C/2015 D1 (SOHO) v koronografu sondy SOHO Autor: SOHO, NASA/ESA.
Kometa C/2015 D1 (SOHO) v koronografu sondy SOHO
Autor: SOHO, NASA/ESA.
Večer 27. února Martin Mašek a Jakub Juryšek zaměřili na dálku španělský robotický dalekohled BOOTES-1A na pozici komety. V době pozorování byl pokročilý soumrak a kometa se nacházela jen okolo 10° nad místním horizontem. Do zpracování dat z dalekohledu BOOTES-1A se dále připojili Jakub Černý (SMPH) a Martin Jelínek (projekt BOOTES).

Na snímcích však nebyla typická kometa, ale jen oblak prachu, který zbyl po kometě. Kometa svůj blízký průlet kolem Slunce nepřežila a rozpadla se! Úvodní snímek je prvním tak detailním publikovaným na světě ukazujícím na osud komety, která byla ještě před několika dny hitem. A pořídili jej právě čeští vědci.

Oblak prachu má doutníkovitý tvar, na delší stranu měřil 32’, tudíž jeho úhlová velikost je podobná, jako je průměr Měsíce v úplňku. Jasnost oblaku je okolo 8. hvězdné velikosti, oblak je difúzní, bez žádné kondenzace. Report o pozorování vyšel v elektronickém cirkulaři Mezinárodní astronomické unie CBET 4073. Zbytek po kometě se bude nadále rozptylovat a jeho plošná jasnost nadále klesat.

Díky tomuto jedinečnému pozorování jsme se mohli dozvědět nejen něco více o životě komet, ale rovněž to ukázalo na fantastickou součinnost českých astronomů na mezinárodní úrovni. Týmu českých vědců gratulujeme a přejeme mnoho dalších takových úspěchů.

Pohyb oblaku prachu po rozpadlé kometě C/2015 D1 (SOHO). Foto: Martin Mašek, Jakub Juryšek, Martin Jelínek, Jakub Černý.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: C/2015 D1 (SOHO), SOHO komety


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »