Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2022

5. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 2. února 2022 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 1. do 6. 2. 2022. Měsíc bude v novu. Večer se potká s planetou Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Stále jsou vidět nejméně tři slabší komety. V týdnu by mohly proběhnout tři starty rakety Falcon 9. Český cubesat VZLUSat-2 byl úspěšně vypuštěn a komunikuje. Před 140 lety se narodil pozorovatel planetek a komet August Kopff. Před 45 roky zanikla v atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 4 a v Kanadě spadl třetí meteorit s rodokmenem (Innisfree).

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 1. února v 6:46 SEČ. Na večerní obloze se již 2. a 3. února objeví ve společnosti Jupiteru.

Planety:
Jupiter (−2 mag) už také mizí v záři Slunce, z večerní oblohy zmizí v první dekádě února. Pohodlně vysoko nad jihozápadem v souhvězdí Berana je Uran (5,7 mag). Za ideálních podmínek je vidět jako slabá hvězda i pouhým okem. Ráno je možné pozorovat slabý Mars (1,5 mag), ke kterému se přidá jasnější Merkur (asi 0,5 mag). Ovšem obě planety se musí sklonit před extrémně jasnou jitřenkou. Tou je samozřejmě planeta Venuše (−4,9 mag), která nyní dosahuje maximálního jasu.

Jupiter a Měsíc večer 2. a 3. února 2022 Autor: Stellarium/Martin Gembec
Jupiter a Měsíc večer 2. a 3. února 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Aktivita Slunce je zvýšená. O víkendu byla uprostřed severní polokoule pěkná poměrně velká skupina skvrn. Na výrazné erupce ale zatím čekáme. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Skvrny v AR12936 30. 1. 2022 Autor: NASA/SDO/HMI
Skvrny v AR12936 30. 1. 2022
Autor: NASA/SDO/HMI

Skvnry v AR 12936 30. ledna 2022 Autor: NASA/SDO/HMI
Skvnry v AR 12936 30. ledna 2022
Autor: NASA/SDO/HMI

Slabší komety hledejme především na večerní obloze. Nad jihozápadem ve spodní části souhvězdí Ryb je 19P/Borrelly, která má jasnost kolem 9 mag. Hned vedle v hlavě Velryby je trochu slabší 104P/Kowal, která je vlastně nad očekávání jasná. Přesto je ke spatření obou komet potřeba větší přístroj. I v 10cm dalekohledu jde jen o nenápadné mlžinky. V Blížencích najdeme asi nejsnáze viditelnou C/2019 L3 (ATLAS), která se blíží k dobře viditelné hvězdě Mebsuta (epsilon Gem).

Kosmonautika

Během konce týdne docházelo k odkladům startu rakety Falcon 9 s italskou radarovou družicí Cosmo SkyMed druhé generace (CSG-2). Mezitím se přiblížil start Falconu 9 s družicemi Starlink (mise 4-7). Tím pádem i ten byl posunut. Nový termín startu CSG-2 je noc na pondělí 31. ledna 2022 v 00:11 SEČ. 49 družic Starlink má stanoven start 31. ledna ve 20:17 SEČ.

Navíc 2. února by měl proběhnout také start rakety Falcon 9 z Vandenbergu v Kalifornii. Nákladem bude vojenská družice NROL 87.

Český cubesat VZLUSat-2 byl úspěšně vypuštěn a komunikuje.

VZLUSat-2 (grafika) Autor: VZLÚ
VZLUSat-2 (grafika)
Autor: VZLÚ

24. ledna byl JWST naveden na správnou finální dráhu v okolí bodu L2 a může se připravovat k pozorování. Přípravy a seřizování zaberou řadu týdnů. První výsledky očekáváme až v létě. Seřizování proběhne na hvězdě HD 84406 v souhvězdí Velké medvědice. Není moc jasná (8,5 mag) a v jejím okolí nejsou pro zorné pole kamery žádné další jasné hvězdy.

JWST – finální dráha vůči bodu L2 Autor: NASA
JWST – finální dráha vůči bodu L2
Autor: NASA

24. ledna došlo také k přistání nákladního Dragonu ve vodách u pobřeží Floridy, kam dosedl s více než dvěma tunami nákladu z ISS.

25. ledna proběhl úspěšný start rakety CZ-4C s družicí Ludi Tance-1 01A (čínská civilní radarová družice podobná italské CSG).

Výročí

2. února 1892 (130 let) se narodil německý astronom a zakladatel hvězdárny v Sonnebergu Cuno Hoffmeister. Byl to významný objevitel mnoha proměnných hvězd, objevil i nějaké planetky a jednu kometu. Jedna z jeho proměnných hvězd BL Lac byla později ztotožněna se zdrojem rádiového záření, což vedlo k přeřazení z katalogu hvězd – jde totiž o jádro aktivní galaxie.

3. února 1977 (45 let) vstoupila do atmosféry orbitální stanice Saljut 4. Stalo se tak na pokyn z řídícího střediska, takže šlo o řízený zánik. Stanice byla vypuštěna v prosinci 1974 a v lednu 1975 přivítala první posádku (dvojice Gubarev-Grečko), která zde pobývala jeden měsíc a prováděla i vědecká pozorování (vč. pozorování Slunce a hvězd). V dubnu 1975 skončil druhý pokus o start k Saljutu nouzovým přistáním dvojice Lazarev-Makarov po balistické trajektorii. K Saljutu 4 se pak dostala až v květnu dvojice Klimuk-Sevasťjanov. Posádka dokonce vypěstovala cibuli a sledovala mušky rodu Drosophila. Poprvé viděli noční svítící oblaka. V červenci 1975 probíhal současně s pobytem posádky společný let další mise Sojuz-Apollo. Další posádku už ale Saljut 4 nepřivítal.

4. února 1967 (55 let) odstartoval k Měsíci Lunar-Orbiter 3. Sonda měla za úkol fotografovat místa vhodná k přistáni lodí Apollo. Podařilo se jí poslat na Zemi přes 200 snímků a poté byla na začátku října téhož roku navedena na povrch Měsíce, kde se roztříštila.

5. února 1882 (140 let) se narodil německý astronom August Kopff. Je objevitelem několika komet, z nichž jistě znáte tu periodickou, 22P/Kopff. Objevil také mnoho planetek, mezi nimi např. i trojána (677) Patroclus, který je cílem sondy Lucy.

6. února 1977 (45 let) došlo k pádu jednoho z prvních meteoritů s rodokmenem (první takový je meteorit Příbram ze 7. dubna 1959). Meteority Innisfree byly ve své době teprve třetím meteoritem s rodokmenem (druhý byl Lost City v USA). Většinu nálezů takových meteoritů má na svědomí Astronomický ústav AV ČR. Evropská bolidová síť pracuje nepřetržitě a naši astronomové umí vypočítat i dopady meteoritů v jiných státech, včetně jasného bolidu Čeljabinsk.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Ulysses kolem Jupiteru
  • výročí: meteority Sichote-Alin
  • výročí: John Dreyer

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Meteority Innisfree, August Kopff, Saljut 4, Cuno Hoffmeister, Lunar-Orbiter 3, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »