Překvapí nás kometa 12P/Pons-Brooks?
Autor: Martin Gembec
Kometa 12P/Pons-Brooks už je na hranici viditelnosti pouhým okem a existuje pravděpodobnost, že její jasnost i nadále poroste. Teď nás čeká zajímavá situace kolem pátku 22. března 2024 (dojem nám může kazit pouze záře jasného Měsíce těsně před úplňkem), kdy vlasatice bude míjet ve vzdálenosti necelých tří stupňů jižně druhou nejjasnější spirální galaxii severní oblohy M33.
Kometa 12P/Pons-Brooks je periodická kometa Halleyova typu, kterou objevil Jean-Louis Pons 12. července 1812. O více než 70 let později, v roce 1883, při následném návratu, ji nezávisle znovu objevil William Robert Brooks. Jak zjistili astronomové po získání většího množství informací, je oběžná doba vlasatice přibližně 71,3 let. Během svého největšího přiblížení ke Slunci, neboli průchodu perihéliem, se kometa dostává na vzdálenost asi 0,78 astronomických jednotek (AU) od Slunce, zatímco ve svém nejvzdálenějším bodě, tedy aféliu, je vzdálená od Slunce plných 17,2 AU. 12P/Pons-Brooks je také podezírána z toho, že je mateřským tělesem zodpovědným za meteorický roj κ-Draconids.
Co nám zatím vlasatice předvedla?
Kometu 12P/Pons-Brooks astronomové při jejím aktuálním návratu sledují již od 6. června 2020, kdy ji zachytili ve vzdálenosti 11,9 AU, tedy ještě za dráhou Saturnu, pozorovatelé prostřednictvím dalekohledu Lowell Discovery Telescope (Lowell Observatory, Arizona, USA). Její jasnost se v tom čase pohybovala kolem 23 mag.
Autor: Dan Bartlett (APOD)
Ukázalo se, že ani to však nebylo vše, co nám stále ještě velmi vzdálená vlasatice chtěla předvést. K dalšímu výbuchu došlo 5. října 2023. Tentokrát bylo pozorováno cca čtyřicetinásobné zjasnění až k 11 mag. A další vzplanutí už následovala v rychlejším sledu. Dvě byla zaznamenána 1. a 14. listopadu, přičemž kometa zjasnila na zdánlivou magnitudu na 9,3. Výbuchy byly pozorovány také 14. prosince a 18. ledna 2024.
Jak se bude v nadcházejících týdnech chovat s ohledem na svoji jasnost, se můžeme pouze dohadovat. Její dráhu oblohou však astronomové dokáží určit velice přesně.
Co nás čeká?
Kometa se nyní na konci druhé dekády března pohybuje velice rychle „severní rybou“, souhvězdím Ryb. Zajímavá situace nás čeká plus mínus jeden den kolem pátku 22. března 2024 (dojem nám může kazit pouze záře jasného Měsíce těsně před úplňkem), kdy vlasatice bude míjet ve vzdálenosti necelých tří stupňů jižně druhou nejjasnější spirální galaxii severní oblohy M33. To už bude na návštěvě pod nenápadným souhvězdím Trojúhelníku a zamíří do zvěrokruhového souhvězdí Berana. Právě v něm se v samém závěru března potká s jeho nejjasnější hvězdou Hemal. Koma komety a jasná hvězda (2,0 mag) budou od sebe 31. 3. 2024 večer zdánlivě vzdáleny pouhých 18´. Pokud tuto podívanou doplní ještě dostatečně jasný chvost vlasatice, máme se na co těšit.
Autor: Jan Koleček
Zmíněné seskupení bude pravděpodobně to poslední, co nám 12P/Pons-Brooks ve střední Evropě předvede. Zmenšující se úhlová vzdálenost od Slunce ve spojení s poměrně rychlým ubýváním deklinace komety (a naopak narůstající deklinace Slunce) nám další pohledy na stále ještě se zjasňující kometu zcela znemožní. Průchod perihéliem 21. dubna 2024 tedy proběhne již bez naší účasti. Od tohoto data se vlasatice opět už bude od Slunce vzdalovat, ale k Zemi se stále ještě bude přibližovat a možná tak předvede i nejpůsobivější fázi svého aktuálního návratu do vnitřní části Sluneční soustavy. Bude ale už zcela mimo dosah našich teleskopů, hluboko na jižní obloze.
O autorovi
Karel Halíř
Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.
