Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sluneční aktivita se zvýšila. Uvidíme skvrnu okem?

Sluneční aktivita se zvýšila. Uvidíme skvrnu okem?

Celý disk Slunce vyfotografovaný vesmírnou observatoří Solar Dynamics Observatory 15. 8. 2022
Autor: NASA/SDO/HMI

Na přelomu 32. a 33. týdne 2022 se zvýšila aktivita Slunce, a tak doporučujeme zkontrolovat Slunce v nadcházejících dnech, pokud čas a počasí dovolí. V neděli 14. 8. došlo k erupci filamentu, který předtím visel nad povrchem Slunce. Uvolněná hmota vytvořila i koronální ejekci hmoty (CME) a část z ní by mohla dle předpovědí 17. srpna zasáhnout Zemi a způsobit slabší geomagnetickou bouři. Skvrny v aktivní oblasti AR 13078 už jsou možná dost velké na spatření okem bez dalekohledu. Pozor však na patřičný filtr, nejlépe brýle na sledování zatmění Slunce se speciální solární fólií.

Úvodem krátce připomínáme, že pozorování Slunce je snadná disciplína a je k ní možné využít i levný dalekohled. Dejte však pozor na dobrou fólii, nebo jiné vybavení na odstínění většiny záření (a to hlavně tepelného) a pozor na levné plastové okuláry a clony v nich při metodě projekce. Jak pozorovat bezpečně Slunce máme ve speciální sekci našeho webu a něco naznačí i přiložené video.

V úvodu zmíněná erupce filamentu, tedy hmoty držící se podél magnetických siločar nad slunečním povrchem, došlo již v neděli. Odehrála se v okolí aktivní oblasti 13076, kde není mnoho skvrn. Odvržená hmota však pokračovala do kosmického prostoru a část z ní podle výpočtů míří zřejmě i k Zemi. Očekává se, že 17. srpna dorazí k Zemi alespoň část oblaku nabitých částic a současně se zvýší rychlost slunečního větru díky vhodnému natočení koronální díry. Vzniknout může nejslabší geomagnetická bouře kategorie G1, která by mohla být doprovázena polární záře zřejmě jen v severských šířkách (viditelné asi jen okolo jižního pólu). 

Detaily aktivních oblastí na povrchu Slunce 15. 8. 2022. Vlevo AR 13081, uprostřed 13078 a vpravo dvojice 13079 a 13074. Autor: NASA/SDO/HMI
Detaily aktivních oblastí na povrchu Slunce 15. 8. 2022. Vlevo AR 13081, uprostřed 13078 a vpravo dvojice 13079 a 13074.
Autor: NASA/SDO/HMI

V pondělí 15. srpna kolem 18:50 SELČ došlo k erupci kategorie M2,7, tedy už středně silné. Může se stát, že budou následovat i další. Zároveň je zde hodně skvrn pohromadě a dohromady by mohly být dost velké na spatření pouhým okem. (A tento předpoklad se dopoledne 16. srpna potvrdil, když skvrna byla přes svářečské sklo č. 14 snadno spatřena jako mrňavá černá piha na povrchu Slunce).

Erupce filamentu 14. 8. 2022 na snímcích SDO a SOHO Autor: NASA/ESA/Solarham.net
Erupce filamentu 14. 8. 2022 na snímcích SDO a SOHO
Autor: NASA/ESA/Solarham.net

Obě aktivní oblasti, kde docházelo v pondělí k erupcím, AR 13078 a 79, prochází vývojem, který slibuje středně silné erupce kategorie M i v úterý. V případě, že by nastala v aktivní oblasti č. 78 uprostřed disku k takové erupci, kterou doprovodí výron hmoty z koróny, mohla by vyletět i k Zemi.

Záběr erupce M2,7 z 15. 8. 2022 na snímcích Solar Dynamics Observatory Autor: NASA/SDO/HMI/AIA(Solarham.net
Záběr erupce M2,7 z 15. 8. 2022 na snímcích Solar Dynamics Observatory
Autor: NASA/SDO/HMI/AIA(Solarham.net

Edit 16. 8. 2022 v 11:00 SELČ: K dalším erupcím opravdu docházelo a nejsilnější nastala dopoledne 16. 8. (viz přiložený graf). Aktuální vývoj můžete sledovat na stránce SWPC.

Záznam erupční aktivity z družic GOES. Můžeme vidět, že k nejsilnější erupci došlo 16. srpna v 10 hodin SELČ (8:00 Universal Time). Výška oranžové čáry určuje sílu erupce (poslední byla M5,08). Autor: NASA/SWPC
Záznam erupční aktivity z družic GOES. Můžeme vidět, že k nejsilnější erupci došlo 16. srpna v 10 hodin SELČ (8:00 Universal Time). Výška oranžové čáry určuje sílu erupce (poslední byla M5,08).
Autor: NASA/SWPC

Přejeme příjemné zážitky pod horkým letním sluncem a těšíme se na vaše fotografii v čtenářské galerii.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Solarham.net
[2] Spaceweather.com
[3] Erupční aktivita na družicích GOES



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sluneční erupce, Sluneční skvrny, Sluneční aktivita


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »